Fialova vláda má před sebou ještě zhruba rok mandátu. Veliká překvapení se i v politice občas dějí – ale muselo by to být supersuperveliké překvapení, aby Fialova ODS, a to i v koalici Spolu, získala dostatek poslaneckých mandátů na to, aby si Petr Fiala udržel premiérské místo. V grafickém vyjádření výzkumů voličských preferencí se sloupeček ODS krčí u sloupce ANO jako hromádka neštěstí. A to ještě podle nejnovějších průzkumů je ODS až na třetím místě za hnutím STAN.

Není podstatné, zda mu někdo tak hloupě radí, anebo jde všechno z hlavy pana premiéra, ale faktem je, že v poslední době se Petr Fiala začíná chovat jako blázen – a ztrácet poslední stopy respektu, který si ještě udržel.

Je mi to líto, přímo to bolí – ale slovo blázen je teď plně na místě. Začalo to výletem do blízkého zahraničí a nákupem krému Nutella, pokračuje to nyní svlečením saka a vystupování jen v bílé košili a nástupem na u mládeže oblíbenou čínskou sociální síť, před kterou NÚKIB varuje, nevím, čeho se dočkáme příště – třeba začne Petr Fiala vystupovat s elektrickou kytarou a zpívat rockové songy, zatím jen trapně napodobuje styl Andreje Babiše, ale mohlo by ho (nebo jeho poradce) napadnout ještě Babiše překonávat…

Petru Fialovi jsem od začátku fandil a snažil jsem se ho podporovat i publicisticky, nejen proto, že je to protiklad právě Andreje Babiše a příklad slušného člověka v politice, ale i pro jeho konkrétní kroky, které mi připadaly z většiny správné a rozumné – i když ne všechny, zrušení superhrubé mzdy například byl politický zločin.

Petra Fialu čeká v příštích volbách veliká prohra nebo aspoň „nevýhra“. Bude mi to líto, zejména v zahraniční politice se po odchodu jeho vlády obávám nejhoršího, ale nemá nejmenší smysl nalhávat si, že lidé vzplanou nadšením po jeho výroku, že když bude vládnout i příští čtyři roky, vyrovná se průměrná česká mzda té německé – a začnou ho volit...

Myslím, že Petr Fiala by měl poctivě dosloužit svůj současný mandát – bez ztrapňování snahou získávat si mlaďochy a nahrávkami na smeč Babišovi – a z politiky v klidu odejít. Nějak to přežijeme i bez něj.

Umět důstojně skončit je možná to vůbec největší umění.