„Prohlásíte tento padesátý rok za svatý a vyhlásíte osvobození země. Bude to pro vás milostivé léto; každý z vás nabude znovu svého dědictví /.../,“ říká Písmo svaté ve Třetí knize Mojžíšově zvané Leviticus (3M 25, 10). Každý padesátý rok se ve starém Izraeli odpouštěly dluhy a nemovitosti se vracely původním majitelům (s určitými výjimkami, které Bible podrobně vypočítává, stejně tak jako všechny další právní náležitosti). Pojem milostivé léto v uplynulých třech měsících skloňovali i lidé, kteří možná neměli knihu knih nikdy ani v ruce.
Není možné ani dost pochválit poslance za KDU-ČSL Marka Výborného za to, že s pohledem na Starý zákon připravil jakési nové milostivé léto, limitované ovšem možnostmi moderní právní džungle, každopádně však akci, která pomohla lidem v nouzi; dlužníci dostali možnost uhradit pouze jistinu, tedy výši vlastního dluhu (a poplatek pro exekutora 908 korun) a bylo jim odpuštěno všechno ostatní, čím dluh narostl; netýkalo to ovšem dluhů u soukromých subjektů – z nichž ale některé, jako Home Credit, se k akci Milostivé léto dobrovolně přidaly.
Jako pamětník devadesátých let si dodnes živě vzpomínám na zoufalství některých věřitelů, kterým se dlužníci smáli do očí a neplatili nic; uzákonění exekucí tehdy bylo důležitým krokem a přineslo řešení.
Ale…
Vymáhání dluhů se rychle změnilo v jakési nelítostné rakovinné bujení. A stalo se rejdištěm hyen a parazitů, kteří tlačili ke zdi právě ty nejchudší a nejbezbrannější; typickým obyvatelem exekuční pasti bez východu se stala maminka, jež zůstala sama s dětmi. Server idnes uvádí příklad ženy, která na nájmu v obecním bytě dlužila 87 tisíc korun, ale jejíž dluh nabobtnal o další poplatky, penále a odměny vymahačům, až dosáhl částky 1,3 milionu. „Ačkoliv již téměř půl milionu zaplatila, exekuce stále běžela,“ píše idnes. Neříkám, že všichni exekutoři jsou hyeny – ale určitě mezi nimi hyeny byly a jsou. Každý z nás zná další podobné příklady, kdy se banální nezaplacená pokuta za jízdu načerno rozrostla na mnohatisícové částky. A něco úplné šíleného pak je vymáhání dluhů, které vznikly v dětství dlužníka, nebo situace, kdy mladý člověk vstupem do plnoletosti vstoupí do dluhů po rodičích.
Exekuce přitom nejsou nijak výjimečným jevem v české společnosti. A výjimkou není ani to, že jeden člověk má na krku několik exekucí – já vím, je teď na místě řeč a nezodpovědnosti a lehkomyslnosti lidí, kteří se dostávají do exekucí, ale to je jenom část pravdy. Podle oficiálního údaje Exekutorské komory bylo loni na konci října v naší zemi na 4,58 milionu exekucí a 711 900 dlužníků; kdyby se sešli na jednom místě, bylo by to druhé největší město České republiky, dvakrát větší jako Brno.
V pátek (28. ledna 2022) Milostivé léto skončilo. A byl to nepochybně úspěch, i když možnosti oddlužení využilo jen několik procent těch, kdo je využít mohli. Zadlužení lidé nejsou zpravidla ti, kteří by se dobře vyznali v právních náležitostech. A často neměli ani na jistinu, navíc do stejné doby spadl i krach Bohemia Energy, takže pomáhající instituce rozeběhly sbírky, které mnoha z nich umožnily jistinu uhradit a konečně začít žít jako svobodní lidé…
Vynikající dobrou zprávou pro celou naši zemi je, že Marek Výborný s touto iniciativou vůbec uspěl a že se k němu přidali i poslanci jiných stran, včetně opozice (která ovšem, když byla u vesla, s ničím takovým nepřišla). A dobrá zpráva také je i to, že akci sabotovala jen malá část exekutorů, většina z nich se k Milostivému létu postavila kladně, jen si stěžovali, že 908 korun, které jim Milostivé léto přiznávalo, nepokrývalo jejich vynaloženou námahu.
A dobrá zpráva je, že už teď se hovoří o zopakování Milostivého léta – poučeněji, s odstraněním některý problematických lián, které v naší právní džungli Milostivé léto komplikovaly, a s větší informovaností pro ty pro koho je akce připravena.