Volby do Kongresu konané v polovině mandátu amerického prezidenta pravidelně přinášejí prohru jeho politické straně. Letos ohlašované zvláště silné vítězství opozičních republikánů se, jak známo, nekonalo. Republikáni posílili, ale zdaleka ne tak, jak si přáli a očekávali. Málo úspěšní byli zejména republikánští kandidáti, které podpořil exprezident Donald Trump. Z mého pohledu nejsmutnější jsou ale výsledky referend, která se v mnoha státech USA konala souběžně s volbami. Bylo jich třiadvacet.
Hlasovalo se o všem možném, ale nejčastěji o povolení rekreačního využívání marihuany (ANO odpověděli voliči v Marylandu a Missouri, NE v Arkansasu a Severní i Jižní Dakotě) a o právu na potrat. Na tuto otázku byly odpovědi shodné. V Kalifornii, Michiganu a Vermontu si voliči přejí právo na potrat zakotvit přímo do ústavy.
V republikánském státě Kentucky položili otázku opačně. Zněla, zda se voliči ztotožňují s tím, že ústava tohoto státu neobsahuje nic, o co by se právo na potrat mohlo opřít. A voliči odpověděli, že ne – a tím prozatím jen ponechali dvířka pro zákonnou legalizaci potratů otevřená.
Vrcholem je pro mne hlasování v dalším republikánském státě, v Montaně. Tam se voličů zeptali, zda by měl být přijat zákon, který by garantoval ochranu živě narozených novorozenců (včetně novorozenců živě narozených po neúspěšném potratu) a ukládal poskytovatelům zdravotní péče povinnost přijmout nezbytná opatření k zachování jejich života (domnívám se, že se jedná o reakci na neblahou dosavadní praxi na některých klinikách). Odpověď voličů byla záporná!
Sedmiletý vnuk Vojta se ke mně přitočil při sledování mapy USA s volebními výsledky. Když jsem mu vysvětlil, čím se právě zabývám, zeptal se, komu fandím. Řekl jsem, že republikánům, a následovala logická otázka – proč?
Asi jsem měl zmínit nějaký jeho věku adekvátnější důvod mé podpory, ale řekl jsem, že republikáni odmítají potraty.
„Co jsou to potraty?“ zeptal se Vojta.
„To je, když se zabije miminko v bříšku,“ byl jsem nucen odpovědět a už naplno litoval své předchozí odpovědi.
„To jako strčej mamince nůž do krku nebo jí rozřežou bříško?“ ptal se Vojta dál.
„No, něco takovýho,“ odvětil jsem a snažil se téma opustit.
Z následující krátké debaty jsem vyrozuměl, že Vojta je schopen potrat pochopit pouze jako zločinné jednání páchané na ženě. Že by něco takového dělal lékař, maminka s tím souhlasila a táta by ji nebránil, se jeho představivosti naprosto vymyká.
Nechci zpochybňovat pravidlo, že volební právo člověk nabývá na prahu dospělosti. Ale v některých případech by bylo lepší nechat hlasovat malé děti. Nebo v záležitostech, kdy má promlouvat srdce, z nich vytvořit druhou komoru. Protože my dospělí často volíme jako ignorantští, sobečtí a bezcitní zmetci!