Jako jeden z důkazů zmrtvýchvstání Ježíše Krista je uváděna proměna chování apoštolů. Skupina rybářů – z velké části negramotných – opouští Pána Ježíše ve chvíli jeho zatčení. Jsou vystrašeni, bez naděje, třesou se strachy za zamčenými dveřmi večeřadla. Co s námi bude? Všechny jejich „jistoty“ jsou pryč. Po jejich setkání se vzkříšeným Kristem a přijetí Ducha Svatého jdou mezi lidi a nebojácně hlásají radostnou zprávu – část jejího obsahu dnes slyšíme od svatého Petra v prvním čtení: „Skrze vzkříšeného Ježíše, který je soudce živých i mrtvých, dostane odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří“ (Sk 10, 34–43).
Papež František, Petr dnešních dnů, na Zelený čtvrtek v římské věznici hlásal to samé: „Bůh vždy odpouští!“ V noci jsme obnovili své křestní vyznání, mohli jsme si znovu uvědomit dnešní slova svatého Pavla: „S Kristem jsme ve křtu zemřeli a tím jsme vzkříšeni“ (srov. Kol 3, 1–4).
Ve spojení s tím, co udělal a řekl papež v Římské věznici, mně napadlo, že i když ve věznici nejsme a žijeme na svobodě, tak skutečnost je jiná: Pravý domov, pravá svoboda je v Božím království. Celý náš pozemský život je do určité míry vězení, klíč ke svobodě je náš křest, který jsme si připomněli ve Veliké noci.
Potvrzení jsem našel a vám předávám v moudrých slovech G. K. Chestertona: „Mám to, co mají chudí i bohatí, osamělí i ti, co mají spoustu přátel. Pro mě je tenhle náš podivný svět útulný, protože se v jeho pulzujícím srdci skrývá domov. Pro mě je tenhle náš krutý svět laskavý, protože nad ním je něco lidštějšího než lidstvo. … Kdyby měla být pravda, co nám ďábel neustále podsouvá, že se jednou rozprsknu jako bublina a budu navždy fuč, ne, v tak imbecilním vesmíru bych žít nemohl. … Moderní myslitelé mě znovu a znovu ubezpečují, že sem patřím. I přesto, že jsem se poddal, cítil jsem se deprimován. Teprve když jsem uslyšel, že do tohoto světa nepatřím, má duše zajásala, jako pták na jaře … najednou jsem pochopil, proč mi tráva vždy připadala jako plnovous obra a proč se mi doma může stýskat po DOMOVĚ.“
Všemohoucí Otče, v Duchu Svatém ti děkujeme za vše, co nám dáváš, zvlášť za dar víry, který jsme přijali ve svátosti křtu. Na přímluvu Panny Marie nás vyslyš, když s apoštoly prosíme: „Dej nám více víry.“ Skrze Krista našeho Pána. Amen.