Dnes začíná svatý týden. Jaký mám pro tento čas plán, co budu dělat? Na Velký pátek Církev nařizuje věřícím přísný půst v jídle. K tomuto tělesnému odříkání je také přidáno odříkání duchovní. Ten den nesmí být sloužena mše svatá. Při obřadech Velkého pátku prožíváme tři skutečnosti. Začneme přijímáním Božího slova, jehož vrcholem jsou Janovy pašije – zpráva o umučení a smrti Pána Ježíše. Následuje uctívání kříže. Obřady jsou zakončeny svatým přijímáním. Na rozdíl od mše svaté chybí obětování a proměňování – není Eucharistie – díkůčinění. Místo ní jsou věřící vyzváni k uctívání kříže. Tak jako na začátku mše svaté kněz a jáhen zdraví a uctívají oltář, na kterém se má znovu zpřítomnit nekrvavým způsobem smrt Pána Ježíše, úklonou a políbením. Podobně má každý věřící uctít na Velký pátek Kristův kříž.
Jeden z možných návodů pro pochopení ceny Kristova kříže pro věřícího je litanie ke svatému Kříži (zveřejněná v textech Postních kapek brněnské diecéze). Z ní cituji: Svatý kříži – dřevo svaté, nástroji vykoupení, kazatelno spravedlnosti Boží, kazatelno lásky Boží, strome života, žebříku nebeský, klíči k rajské bráně, základe křesťanské víry, prameni požehnání, studnice posvěcující milosti, poklade věřících, hrůzo nevěřících, útěcho trpících, ochrano v pokušení, uzdravení nemocných, posilo umírajících, znaku křesťanů – oltáři krvavé oběti Nového zákona – svatý Kříži, zbav nás od zlého.
V čem spočíval smysl a cíl pozemského života Pána Ježíše? Celý Ježíšův život zde na zemi je jedno velké putování na Kalvárii. Důvod Ježíšova života nespočíval v úžasných zázracích, ale v oběti lásky, kterou přinesl na dřevě kříže. Pán Ježíš nepřišel proto, aby nám předal efektivní metodu evangelizace, ani aby nastolil nový světový řád nebo aby zlepšil politickou situaci. On přišel dát svůj život v oběť.
Naše hříchy, můj hřích – mají svou cenu a Pán Ježíš přišel, aby tuto cenu zaplatil – aby zemřel místo mě, místo tebe. Velká část Nového zákona popisuje a vysvětluje Ježíšovu oběť. Tatáž oběť je ústředním vrcholem každé mše svaté.
Často nedáváme Ježíšově oběti – mši svaté hlavní postavení v našem životě. Hodnota života člověka není dána tím, co vybudoval, odpracoval, ale tím, co přijal a vytrpěl. A sílu k tomu získáváme při mši svaté. Není nic cennějšího, nic většího, není větší poklad pro věřícího člověka než mše svatá. Proto naše moudrá matka Církev – ve své lásce – nařizuje naši povinnou účast na ní jednou za týden, v neděli. Lidským slovem nevyjádřitelné milosti – nezasloužené dary, které nám při ní dává Pán Bůh v plné míře. A hojnost těchto darů není ovlivněna naším věkem, zdravím, soustředěním, hříšností, náladou, pocity a tak dál. K tomu nás má také vést velkopáteční půst od mše svaté. Dá se to také vyjádřit slovy: Važme si toho, co máme, abychom si v budoucnu nemuseli vážit toho, co nemáme!
Všemohoucí Otče, v Duchu Svatém – na přímluvu Panny Marie – prosíme tě, dej nám, abychom si vážili mše svaté a dali to najevo svou účastí na ní. Skrze Krista našeho Pána. Amen.