Jedna studentka medicíny onemocněla velmi vážnou nemocí. Nemocí, jejíž název se lidé bojí vyslovit nahlas, zvlášť v přítomnosti nemocného. Proto se pro ni používá krycí název – zákeřná nemoc. Je to na základě toho, že dřív nebo později na ni nemocný zemře. O rakovině říkával P. MUDr. Ladislav Kubíček, že není nemocí zákeřnou, protože člověku dává čas. Člověk, jehož tělo tato nemoc ničí, má čas na záchranu nesmrtelné duše. Zákeřnou a ďábelskou nemocí nazýval tento lékař a kněz infarkt – náhlé srdeční selhání. Tam moc času člověk nemá. Ani na záchranu těla a už vůbec ne na duši. Ta studentka měla velkou touhu – ukončit zdárně své studium, skrze náročnou závěrečnou zkoušku. To se jí s pomocí přátel a učitelů podařilo. Ukončila studium, získala červený diplom. Jeden z jejích nejbližších jí potom blahopřál slovy: „Jednu, velmi náročnou zkoušku máš za sebou, před sebou máš ještě jednu, která je ještě náročnější. Zkoušku, kterou musí projít všichni lidé.“ Také tuto zkoušku tato mladá žena složila na výbornou, do věčného života vstoupila smířena s Bohem i lidmi. Takový červený diplom má své jméno: šťastná smrt.
Dnešní Boží slovo (Jan 8,1–11) nám dává velkou naději na úspěšné absolvování této zkoušky a získání nepomíjejícího červeného diplomu. Jak často si ničíme a ztrácíme život různými spory o tom, co bylo, nebo nebylo a nemyslíme na to, co je a co bude!
Poučení hledejme u Ježíšových protivníků: „Chytili jsme ji při hříchu.“ To je jasný případ, ale i oni myslí na budoucnost – chtějí Ježíše zlikvidovat. Dají mu otázku – každá odpověď je špatná a dobrá pro jeho zničení. Ať řekne cokoli, v této zkoušce musí propadnout. Vítězství nad tímto člověkem, který ruší naše pořádky, je předem jasné. Pán Ježíš je však jiný. Svatý Pavel, když ho poznal – tak vše považoval za škodu a od té chvíle běžel za vítěznou nebeskou odměnou.
Dobrý učitel vždy dělá vše pro to, aby jeho žák zkoušku zdárně složil. Úspěšně složená zkouška je pouze vstupem do života, do služby životu. Mnozí si lámou hlavu s tím, co Pán Ježíš psal do písku, když na něj farizeové dotírali svými otázkami – nevíme, protože to vědět nepotřebujeme. Co však víme a potřebujeme, je, že neodsoudil člověka, ale odsoudil hřích. Slova: „Jdi a od nynějška už nehřeš!“ platí pro každého z nás. Jsou to slova životodárného soucitu vševědoucího a všemohoucího Boha. Propadls ve zkoušce vlastní vinou – dávám ti novou příležitost – nehřeš.
V jedné krásné a poučné písni jsou slova: „Zastav se a stůj, dej se na pokání!“ Ve věznici lidé, kteří jsou odsouzení za své zločiny, mohou vstoupit do programu 3Z – zastav se, zamysli se, změň se.
Hřích je svým způsobem velká zkouška pro každého člověka. Pro hříšníka je to příležitost k poznání vlastní slabosti a ke změně – obrácení – od zla k dobru. Pro toho, kdo o hříchu druhého ví, tak je to zkouška toho, zda se bude snažit – nenávidět hřích a milovat hříšníka. K této lásce nám může pomoct účast na soucitu, který má Pán Ježíš s hříšníkem.
Všemohoucí Otče, děkujeme ti v Duchu Svatém za zkoušky. Prosíme, abychom na přímluvu Panny Marie, andělů a svatých, skrze ně dosáhli toho, co nám slibuješ a dáváš. Skrze Krista našeho Pána. Amen.