Glosy a komentáře

Drtivé vítězství Viktora Orbána je vizitkou magyárského národa ještě mnohem víc než je výhra Miloše Zemana či Andreje Babiše vizitkou Čechů. Umíme si to vůbec představit? Již podruhé nikoli jen nadpoloviční výhra, nýbrž dvoutřetinová? Opoziční poslanci budou v ohromné budově budapešťského parlamentu skutečně jenom do počtu; u nás může být – přece jenom – některé hlasování napínavé a nejsou vyloučena některá překvapení: v maďarském parlamentu po příští čtyři roky překvapení vyloučena budou.

Když Vojtěch Filip tak velice zuřil, že mu Robert Pelikán, ministr spravedlnosti bez důvěry a v demisi, způsobil veliké komplikace s Ruskem, vydav do USA ruského občana podezřelého ze zločinů proti USA, žádal ministrův odchod – ale neřekl demisi; ministr, který vládne už čtvrt roku v demisi, má, kromě jiných výhod, taky tu, že nemůže podat demisi... Takže odchod Roberta Pelikána se týká ne současné, ale až nějaké příští vlády...

Sjezd ČSSD. Pohoda. Asi stovka delegátů nedorazila, Hradec Králové je nezajímavý a špatně dostupný. Část těch, co dorazili, trávila čas u piva na terase, projevy desítek kandidátů na místopředsedy byly nekonečné. Nejvášnivější debata se nakonec vedla ne o personálních věcech, natož o programu, nýbrž o funkčnosti elektronického hlasovacího zařízení. V sedmnáct hodin už bylo v sále tak málo delegátů, že sjezd, aniž by vyčerpal celou agendu, přestal být usnášeníschopný a domů mohli odjet i zbývající delegáti, což také učinili...

Radoval jsem se jako malé dítě, když jsem ve včerejším pořadu stále ještě veřejnoprávní České televize Události, komentáře viděl prskat jedovatou slinu Vojtěcha Filipa, předsedu Komunistické strany Čech a Moravy. Prskal, až jsem se bál, že dojde ke zkratu a přeruší se vysílání – ale dnešní vyspělá studiová technika už něco vydrží!