Velmi často se v debatě objevoval pojem prezidenta „přímo voleného“ – kterého není přece mravné, i když teoreticky možné, sesadit jinak než volbami. A opakovali to i relativně vzdělaní a rozumní lidé. Je to jeden z velkých úspěchů prozemanovské politické propagandy – o to víc mě takové názory mrzí: prezident byl volen do konkrétní funkce s přesně stanovenými právy a povinnostmi a volbou získal jen tato práva a povinnosti, nic víc. Pokud ho někdo volil jako nejmoudřejšího člověka na světě, který se nikdy nemýlí a může všechno, je to problém takového voliče, ale o nic takového ve volbě nešlo. Ústava nedává přímo volenému prezidentovi jiné pravomoci, než jaké měl prezident nepřímo volený. Není rozhodující způsob volby, rozhodující je popis funkce, do které se volí. V sousedním Rakousku také mají prezidenta voleného ve všelidovém hlasování – ale nikoho ani nenapadne, že by měl mít větší moc než prezidenti, kteří byli i v Rakousku před změnou tamější ústavy voleni sněmovnou. Rakouský prezident má přitom pokud možno ještě menší pravomoci než prezident Česka, je to jen symbolický „státní notář“, který má buď jakousi morální autoritu ve společnosti – anebo taky nemá. Zkrátka ve způsobu volby to není. Miloš Zeman by se choval stejně svévolně, i kdyby byl zvolený parlamentem, o tom nemějme iluze.