Téma

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR hlasovala o vyslovení nedůvěry vládě. Platná ústava vládu, která je ve funkci, z ohledu na stabilitu politického prostředí poněkud chrání: k povalení vlády nestačí většina přítomných poslanců, jako k jejímu ustavení – ale nutná je nadpoloviční většina všech zvolených poslanců, tedy 101. Vláda se tak udržela u moci, i když většina přítomných poslanců jí vyslovila nedůvěru (92 proti vládě, 90 pro vládu).

Novináři se skrytou kamerou se dostaví k bytu člověka, který se před policejním vyšetřováním schovává kdesi v cizině, pohovoří s ním ve dveřích a rozhovor zveřejní. Je to normální? Ano, je to normální. Je normální, že zločinci se schovávají před policií a prchají před ní třeba do ciziny, je normální, že investigativní novináři používají skrytou kameru a pokud je to ve veřejném zájmu, zveřejňují takto získaná fakta. Ale je to v tomto případě ve veřejném zájmu? Ano, zcela prioritně; protože ten stíhaný je syn předsedy vlády, obviněného spolu s ním...

Tak opět jedny oslavy máme šťastně za sebou... Občanská aktivita se při nich – a díky Bohu za to! – velice silně projevila. Vyslala vzkaz Andreji Babišovi: DE – MI – SI! DE – MI – SI! Že by ho Zeman zas znova jmenoval premiérem? Tak ať! Jen ať už zcela odhalí své nedemokratické ledví! Ale leccos je taky dost smutné...

Oslavy sta let od vzniku samostatného československého státu už máme snad za sebou. Byly to – alespoň pro mě – oslavy přehnané až nepříjemné, vedené lidmi, které by hlavní tvůrce Československa Tomáš Garrigue Masaryk myslím jen se skřípěním zubů akceptoval (Andrej Babiš) či s pohrdáním odmítl (Miloš Zeman). Vzpomínková publicistika v oficiálních médiích byla, žel, plná planých frází, polopravd a zkreslenin...