Rozjímání ke svatým Mláďátkům Betlémským (Mt 2, 16–18); svátek 28. prosince
Ach, svatá Mláďátka Betlémská
– kolik vás asi bylo? Nevíme.
Jak asi trpěli Vaši rodiče? Jen tušíme
, že kdo nezažil
tragickou ztrátu svého dítěte, si takovou bolest nepředstaví.
Obracím se k vám, Mláďátka Betlémská – i k vašim rodičům:
orodujte za nás a za všechny, kdo jsou vystaveni
nepředstavitelnému utrpení. Nepředstavitelnému utrpení.
Svatá Mláďátka Betlémská, židovští chlapci z okolí Jeruzaléma
– jaký byste prožili asi život, kdyby vás nezavraždili?
Církev vás od počátku ctí jako světce a jako mučedníky,
i když jste nebyli pokřtěni jinak než svou a Kristovou krví.
Kdo z vás by byl dobrý, kdo zlý? Nebyl by mezi vámi třeba – i vrah?
Milost je víc než zákon – a zákon i milost jsou tajemství.
Svatá Terezie z Lisieux, učitelka církve, řekla, že jste se dostali do nebe podvodem –
a chtěla se dostat do nebe taky podvodem jako vy.
Ale neodmítla veliké utrpení a dlouhé umírání, ke kterému ji z Golgoty pozval Pán.
Ach, svatá Mláďátka Betlémská – židovští chlapci z okolí Jeruzaléma,
mnozí už jste byli ve věku, kdy jste věděli, co se děje, neprožili
jste smrt v tichu velmi raného věku, jako děti zabíjené při potratech v nemocnicích,
a vaše černé udivené oči hleděly do tváří vašich vrahů,
cynických profesionálů schopných zabíjet kdykoliv, kohokoliv:
jestli aspoň váš pohled na okamžik zachvěl jejich srdci, stále ještě lidskými, ne démonickými?
Ach, svatá Mláďátka Betlémská, „Ty ses mi neměla narodit, anebo mi umírat...,“
napsal polský básník Jan Kochanowski po smrti své malé dcerušky.
Je namístě ta otázka, která nás napadne – Nemohl tomu Bůh zabránit?
Můžeme ji položit. Ale jen vkleče. A netrvat na odpovědi –
jsou totiž odpovědi, které na této zemi dávají malý smysl a zazáří ve slávě až v nebi.
Ach, svatá Mláďátka Betlémská –
Mláďátka hledící z nebe dolů na Golgotu,
kde umíral ten, který zemřel za vás, nejen vy za něho,
který trpěl více než kdokoli z vás, ten,
který vám dal věčnou spásu –
orodujte za nás, abychom ho poslouchali a milovali.
Amen.