Něco se zvládnout dá,
a něco se zvládnout nedá.

Cosi je velká věda,
a cosi abeceda.

Někde prach krutě víří,
jinde si prach už sedá.

Někdo až k hlíně klesl,
jiný se z hlíny zvedá.

A něčí tvář se směje,
jiná je k smrti bledá.

Však každý z nás jednou stane
před Soudcem,

říká nám Popeleční středa.

Zase...

Vrcholky stromů
září
opravdovým zlatem.
Nižší větve
a kmeny 
zachovávají stín.

Nosič
si utáhl řemínky krosny.
Čeká ho cesta
nad vrcholky stromů,
on
nedožene slunko
a jej
nedostihne stín.

Drama…

Malá holubice
s šedavými křídly
ožívala večer
v rukách mého otce
(a když
tatínek udělal gesto,
ta knížka zůstávala
nad mojí postýlkou
i bez jeho rukou).

Číst dál...