Průmyslové odbory, úřednice na soudech a ještě taky na státních zastupitelstvích, praktičtí lékaři a regionální nemocnice – v posledních dnech a týdnech už stávkují nebo aspoň vyjadřují nespokojenost úplně všichni. Připadá mi, že kromě pravidelných středečních zasedání se vláda schází ještě jednou tajně.

Řeší tam těžkou otázku. A projevují při tom velkou vynalézavost. „Co bychom ještě udělali pro to, aby příští rok ve sněmovních volbách totálně vyhrál Andrej Babiš? Jak mu to usnadnit? Jak ještě lépe nahrát na jeho agitaci?“ ptají se členové vlády – a vždycky na něco přijdou.

Co by tak ještě mohlo nejvíc naštvat voliče? No kdyby si ministři a poslanci zvýšili platy! Výborně, tak to uděláme! To není problém, víme jak na to. Platy se sice stanovují koeficientem z průměrného příjmu občanů, ale momentálně jsou, jak se říká, zmrazené. Proč je nerozmrazit právě teď, rok před volbami? Necelých čtrnáct procent je hezké číslo, vypadá seriózně a nikdo nepochopí, že je to za dva roky. No tak dobře, tak ne o čtrnáct, ale o sedm procent. Skok ze čtrnácti na devět, to je výborný nápad, to lidi možná naštve ještě víc než těch původních čtrnáct: komu vzrostou, jakožto mírnější varianta, příjmy o sedm procent?

A dál?

Koho si lidé nejvíc všímají? Snad prezidenta? Tak přidáme nad rámec zákonem stanoveného růstu platů panu prezidentovi! Ale když on si o zvýšení platu neříká! Říká – neříká, no dobrá, tak dáme prachy jeho manželce, ta nebere za to, že je manželka, vůbec nic, co takhle sto tisíc za měsíc?

Rok je v politice dlouhá doba a vláda ho, jak se zdá, dobře využije. Když půjde stále dosavadní cestou, možná to dotáhne až na padesát procent. Myslím na padesát procent pro Andreje Babiše.