Deka, do které chce ministr financí Andrej Babiš zabalit rozpočet, je příliš krátká: není snadné na jedné straně dělat populární a jistě leckdy i velmi potřebná, leč drahá gesta, zvyšovat platy a (některé) dávky – a současně chtít ukázat splnění slibů o snížení státního dluhu. Babiš proto hledá, přímo po koutech vyškrabává, možnosti zvyšování příjmů. Nejen elektronická evidence tržeb a boj proti karuselovým firmám, o tom se píše, ale také leccos, o čem se už tolik nepíše, jako snaha prodloužit daňovou přirážku k vysokým příjmům, kterou za krize zavedla Nečasova vláda na pouhé tři roky, nebo nápad podřídit zdravotní pojišťovny pod státní rozpočet...
Sidebar
RSS
Glosy a komentáře
Co s ODS?
Petr Fiala získal při volbě předsedy ODS 436 hlasů z 469; to představuje necelých 93 procent. Jistě jde o dostatečný mandát – jenže k čemu? Prý, slyšeli jsme, k tomu, aby se ODS stala opět velkou politickou stranou a tak, jako se sama dostala ze svých finančních i organizačních problémů, podobně napravila i celou ČR... Staronový předseda (na jehož vystoupení bylo znát, že prošel rukama odborníků na politickou komunikaci) také prohlásil, že ODS je připravena převzít vládní odpovědnost. Inu, zbývá mu k tomu maličkost: v příštím roce vyhrát sněmovní volby...
Volební geometrie
Nechci podrobně rozebírat celé poselství o stavu Unie, jeho poslední, jak je přednesl před americkým Kongresem Barack Obama. Byl to projev, ve kterém chtěl jednak dodat občanům USA více optimismu, a proč ne, jednak naznačit, s jakým odkazem chce odejít do dějin: s obrazem humanisty, podporovatele demokracie, úspěšného politika – tedy nic překvapivého. Zaujal mne však jeden konkrétní detail. „Voliči by si měli vybírat své politiky, nikoli politikové své voliče,“ řekl americký prezident. Kritizoval tak účelové změny hranic volebních obvodů. Což má velkou tradici zejména u nás...
Polsko-francouzský a francouzsko-maďarský slovník praktické politiky
Současné dění v Polsku pokrývají naše veřejnoprávní média, Česká televize a Český rozhlas, rozsáhle, a to v duchu hesla „Jeden za všechny, každý za sebe“. Škoda jen, že srovnání s jinými zeměmi, tolik inspirativní, se raději nedělá. Zdá se, že dobrý veřejnoprávní novinář musí především vědět, co vědět nechce...
Silvestr v Německu
Myslím, že dnes už by se nikdo nepostavil na kterékoli německé nádraží s cedulí: VÍTÁME UPRCHLÍKY. Pokud nějaké temné síly z islámského světa organizují příliv uprchlíků jakožto invazi, zřejmě to už tyto síly odpískaly: jimi řízené davy totiž udělaly loni na Silvestra přesně to, co bylo třeba udělat, aby se zlikvidovala či aspoň zásadně zmenšila ochota Němců přijímat uprchlíky...