Glosy a komentáře

Více méně jsme si na to zvykli: premiéři a prezidenti členských zemí Evropské unie tráví část své pracovní doby v Bruselu – a tam se pořád o čemsi domlouvají, většinou v noci; nejčastěji o penězích, anebo třeba o tom, jestli chtějí, nebo nechtějí imigranty; říká se tomu arabským slovem summit. Začasté se nedohodnou, to se pak sejde nový summit...

Do práce jezdím kolem obřího billboardu, který u výpadovky zbyl ještě z kampaně před volbami do Evropského parlamentu: obří Andrej Babiš ujišťuje, že Českou republiku uhájí, „tvrdě a nekompromisně“. No nezvolte ho!

Bylo nás v neděli v Praze na Letné čtvrt milionu. Organizace měla své nedostatky, to demonstrace v listopadu a prosinci 1989 byly organizovány o hodně líp. Bylo hodně poznat, kdo z vystupujících je zvyklý na mikrofon a kdo není. Včetně hlavního organizátora Mikuláše Mináře; řečníkům, kteří nepocházeli ze showbyznysu jsem mnohdy nerozuměl. Ale připojím se k těm, kteří i tak říkali: klobouk dolů před organizátory!

Nikdo rozumný si přece ani na okamžik nemohl pomyslet, že by se Andrej Babiš vzdal kontroly svého podnikatelského impéria, když vstoupil do politiky. Já myslím, že všem občanům České republiky je jasné, že jakýsi svěřenský fond je přece jen typicky české šmé, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Stejně tak si nemůžeme myslet, že by Andrej Babiš nevyužil všech možností, jak odklonit – legálně, zcela legálně samozřejmě – co nejvíce peněz ze státního do svého...