Glosy a komentáře

Někomu by mohlo připadat jako paradox, že když se na sjezdu ANO ucházel o funkci předsedy jediný člověk, viděl jsem v tom důkaz nedemokratického, vůdcovského charakteru hnutí ANO, ale totéž na sjezdu STAN mi nevadí; ale není to paradox: zatímco Andrej Babiš si už hnutí ANO zformoval tak, že kdyby z jeho čela odešel, splasklo by brzy jako medúza na suchu, sjezd STAN zvolil nového předsedu – a ten předchozí přitom nejen zůstává členem hnutí, ale je i jedním z místopředsedů...

Víte, co je to irská pojistka? Ano, že jako mezi Irskem a Severním Irskem nebude fyzická hranice, s celníky a závorami, nýbrž jen jakási virtuální hranice. Ale proč se tomu říká pojistka? Proč Evropská unie, která je jinak schopná renegociovat jakékoli rozhodnutí, opakovaně změnila své základní dokumenty a jedná s kdekým – najednou v případě Velké Británie tvrdošíjně odmítá modifikovat, co se jednou dohodlo a co se ukázalo jako nepřijatelné pro zákonodárný sbor druhé strany?

Takže: co se vlastně stalo? Velká Británie dostala od mimořádného summitu Evropské unie další čas. Může zůstat členem unie ještě půl roku, až do 31. října 2019. Ale na vlastně ten další čas? I takové vcelku seriózní médium, jako je server Hospodářských novin, hlásí: „Důvodem posunutí data brexitu je fakt, že se britští politici stále nejsou schopni domluvit, za jakých podmínek by jejich země měla z unie vystoupit.“ Ale to přece není pravda, nýbrž jasná, krystalicky čistá lež!

Přece jen jsme se Slovenskem spojeni tisícerými pouty; především proto, že si stále ještě rozumíme, že jazyk toho druhého je srozumitelný. Čtrnáct dní není dlouhá doba, takže i oba kandidáti, kteří se dostali do druhého kola prezidentských voleb na Slovensku, počítají každou hodinu. Reprezentantovi současných mocenských struktur Maroši Šefčovičovi to stálo přesto za to, vyrazit do zahraničí a říct si o podporu českého prezidenta Miloše Zemana. Ne třeba polského nebo rakouského prezidenta...