Glosy a komentáře

Současná uprchlická krize, ačkoliv velká většina českých občanů živého uprchlíka ani nezahlédla, nám už teď ublížila: poznamenala nás novou nenávistí. A nenávist, pěstovaná a – řekl bych, že někdy přímo hýčkaná, je cosi hrozného a do budoucnosti i hrozivého (i v případě, že by měla objektivní důvody)...

Deka, do které chce ministr financí Andrej Babiš zabalit rozpočet, je příliš krátká: není snadné na jedné straně dělat populární a jistě leckdy i velmi potřebná, leč drahá gesta, zvyšovat platy a (některé) dávky – a současně chtít ukázat splnění slibů o snížení státního dluhu. Babiš proto hledá, přímo po koutech vyškrabává, možnosti zvyšování příjmů. Nejen elektronická evidence tržeb a boj proti karuselovým firmám, o tom se píše, ale také leccos, o čem se už tolik nepíše, jako snaha prodloužit daňovou přirážku k vysokým příjmům, kterou za krize zavedla Nečasova vláda na pouhé tři roky, nebo nápad podřídit zdravotní pojišťovny pod státní rozpočet...

Nejen Evropská unie, ale i naše BIS považují Rusko za zemi, která v Evropě dlouhodobě buduje síť agentů majících za úkol propagovat a prosazovat ruské ekonomické a politické zájmy. A Česká republika je považována za možnou vstupní bránu těchto aktivit... Kteří politici tomu nejvíce napomáhají?

Petr Fiala získal při volbě předsedy ODS 436 hlasů z 469; to představuje necelých 93 procent. Jistě jde o dostatečný mandát – jenže k čemu? Prý, slyšeli jsme, k tomu, aby se ODS stala opět velkou politickou stranou a tak, jako se sama dostala ze svých finančních i organizačních problémů, podobně napravila i celou ČR... Staronový předseda (na jehož vystoupení bylo znát, že prošel rukama odborníků na politickou komunikaci) také prohlásil, že ODS je připravena převzít vládní odpovědnost. Inu, zbývá mu k tomu maličkost: v příštím roce vyhrát sněmovní volby...