Glosy a komentáře

Na jedné straně úcta k Božímu řádu stvoření a mezilidských vztahů; úcta ke konzervativním hodnotám. Na druhé straně diktátorské sklony... Viktor Orbán není někdo, kdo by mohl prohrát volby a Maďarsko by se proměnilo, jako se změnilo Česko po odchodu Andreje Babiše ze Strakovy akademie...

Sedmadvacetiletý na třicet let odsouzený muž se cítí jako žena, a proto byl poslán do ženské věznice – ale to mu nezabránilo v tom, aby tam ve volných chvílích nepřivedl ne jednu, ale hned dvě své spoluvězenkyně do čeho? Do jiného stavu. Po přečtení takovéto zprávy si musím umýt obličej studenou vodou a jít se na chvíli projít na čerstvý vzduch, abych přišel zase k sobě. Co dodat?

Covid-19 se nám, pro většinu z nás nečekaně, zase vrací, a novou vlnu nákazy prožíváme netypicky uprostřed léta... Ceny všeho na světě se utrhly ze řetězu, zveřejňovaná data o inflaci nám připomínají spíše čísla, jaká jsme znali z Jižní Ameriky a jiných podobných neklidných regionů – ovšem všichni to tak nějak zvládáme, i když i při nákupu základních potravin uvažujeme úsporněji než dřív...

Našel jsem v těch třech náhodně vybraných médiích, která jistě nepředstavují seriózní vrchol rakouské žurnalistiky (ale o to jsou možná typičtější), jen jeden jediný maličký článek o hrůzách, jež se dnes a denně odehrávají na Ukrajině: v deníku Heute se píše, že při stažení z obce Makariv nechali okupační vojáci na ulici ležet polomrtvého zbitého psa a na jeho tělo upevnili minu, aby zahynul ten, kdo psovi přijde na pomoc; Ukrajinci zavolali pyrotechnika, minu odstranili a psa zachránili...