Kdo je vlastně Fethullah Gülen, onen „zločinec“, kterého turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označuje za teroristu, viní jej ze zorganizování červencového pokusu o puč a stále důrazněji žádá Spojené státy americké o jeho vydání? Je to islamista, který se snaží přeměnit sekulární Turecko v islámský stát? Je – i není, řekl jsem si poté, co jsem si o něm něco přečetl. Věci jsou zkrátka složitější, než jak se jeví, když se čerpá jen z Konvičky...

Číst dál...

Cosi takhle zastaralého! Vojenský převrat! Dokonce v Evropě – tedy ve státě, jenž je zčásti v Evropě, bráno geograficky i politicky. Celý svět se postavil proti tureckým vojákům, kteří se pokusili svrhnout prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, všichni politici, kteří se vyjádřili k pátečnímu a sobotnímu dění v Turecku, uvítali krach puče; jistě: nikdo si dnes nemůže dovolit uvítat násilný vojenský převrat. Já si však jako komentátor malého & zcela nezávislého média žádná politická omezení ukládat nemusím a mohu se otevřeně přiznat, že v tomto případě jsem přál pučistům...

Číst dál...

„Jméno za jménem odkapávalo z ostří sekery a my už jsme je ani nedokázali vnímat...“ – napadla mě tato slova z básně Jaroslava Seiferta, ve které vystihl atmosféru heydrichiády. Totiž: není to dnes v celé Evropě podobné? Veliké množství obětí a veliký pocit bezmoci. Různých teroristických útoků už je tolik, že o nich ztrácíme přehled, ačkoli média referují dlouze a podrobně... Přiznejme si otevřeně, že řešení, které by takovým hrůzným událostem předešlo, Evropa v tuto chvíli nemá.

Číst dál...

Centrem Londýna prošly desítky tisíc lidí, kteří protestovali – proti čemu? Proti demokracii. Britský lid rozhodl, konalo se referendum k závažné a zásadní otázce – a ti, kteří v referendu prohráli, se odmítají s výsledkem smířit: připomínají, že referendum není závazné a žádají parlament, aby rozhodl v rozporu s jeho výsledkem...

Číst dál...