Dne 28. února v Oválné pracovně nejdřív déle než 50 minut probíhalo – řeklo by se – takové běžné setkání s médii. Novinářky & novináři se ptali, prezidenti seděli vedle sebe a hezky odpovídali, tedy odpovídal téměř výlučně prezident Trump, občas i zažertoval, v místnosti panoval pořádek, když na někoho Trump ukázal prstem, všichni ostatní zmlkli, a ptal se jen vyvolaný (nebo -á). Nechyběla trocha povinného šmajchlování, srovnání Trumpa s Washingtonem a Lincolnem a tak.

Ale po nějakých padesáti minutách, docela nudných, dovolím si říct, se prezident Zelenskyj zeptal, jestli může, a začal s výkladem, jak američtí prezidenti Obamou počínaje, ale i Trump ve svém prvním období, nechávali Ukrajinu na holičkách a neplnili ani ty bezpečnostní záruky, které už Ukrajině dali, a že Putin přicházel, zabíral ukrajinská území a zabíjel ukrajinské lidi.

Takže…

Viceprezident Vance se naštval a pustil se do Zelenského. Trump se přidal – a pak už se to podobalo manželské hádce, při níž je dobrý každý argument ukazující partnera ve zlém světle. „Bez amerických zbraní by Ukrajina válku prohrála za dva týdny…“ „Ne, za tři dny, to už jsem slyšel od Putina…“ Nemáte vojáky, měl byste být vděčný, hazardujete s osudy milionů lidí, hazarduje s možností třetí světové války… (S tou možností, rozumějme, hazarduje Zelenskyj, ne Putin...)

A slova o světové válce Trump ještě zopakoval.

K podpisu smlouvy o americké exploataci ukrajinského nerostného bohatství ovšem nedošlo.

V manželské hádce je téměř nemožné stanovit, kdo je vinen.

Ale připomněl bych něco ze širšího kontextu. Po staletí se vytvářela a formulovala pravidla jednání mezi politiky a státy; a je to buldozer jménem Donald Trump, kdo v řádu pouhých týdnů toto všechno likviduje a ničí – a my, obyvatelé Země, od prezidentů po obyčejné smrtelníky, jen zděšeně zíráme. Pokud si někoho nevážím, tak ho do svého domu nezvu. Urážky Volodymyra Zelenského ze strany Donalda Trumpa začaly už před příjezdem Zelenského do USA – a byly to vybraně ty nejprovokativnější lži: Zelenskyj nemá mandát z voleb, má podporu jen čtyř procent Ukrajinců, je to diktátor – a pak zase Trump řekl, že neví, že by to řekl. A tak.

Nebyl jsem nikdy u žádného vyjednávání mezi americkými realitními magnáty – a tomu, co jsem z jejich života viděl v amerických filmech (například Pretty woman), jsem nikdy tak úplně nevěřil, ale asi jsou to móresy skutečně velmi drsné... A Donald Trump je zavádí do světové diplomacie, do vztahů mezi státy.

Tak jako on o Zelenském se mluví o někom, koho chci zdeptat, zlomit, přimět ho k podpisu pro něj nevýhodné smlouvy… Vzpomeňme si, i ta nic nevyřešivší schůzka, vlastně dvě schůzky Donalda Trumpa s korejským Kim Čong-unem za jeho prvního prezidentského období, začaly tím, že Trump Kima nejdřív co nejprovokativněji urážel na internetu…

Jak říkám, nevím, ale asi takhle spolu opravdu v Americe jednají realitní makléři. A wrestlingoví zápasníci.