Dne 8. prosince definitivně a zcela nečekaně padl Asadův režim v Sýrii, jeden z nejnelidštějších na světě. Už jsem napsal, že tato událost je podle mne velkým důvodem k radosti a jen malým důvodem obavám.
Ale poslední měsíc roku 2024 byl, kromě dvou pokračujících válek, na Ukrajině a na Blízkém východě, plné dalších dramatických událostí v různých zemích, jejichž společným jmenovatelem byl úpěnlivý, a někdy až zoufalý boj o demokracii. Snažil jsem se je sledovat den za dnem, a dnes devět dní před koncem roku vidím, že ještě nedospěly k svému závěru. A překryl je šílený masakr na vánočních trzích v historickém městě Magdeburku…
JIŽNÍ KOREA. 3. prosinec – a celý svět je v šoku. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlásil výjimečný stav (stanné právo) – prý aby zabránil krokům „protistátních sil“ – ve prospěch Severní Koreje. Parlament okamžitě přijal rezoluci proti stannému právu a prezident – po šesti hodinách – stanné právo zrušil. Prezidentův spojenec ministr obrany už měl na stole seznam osob, které budou ve stanném právu pozatýkány… Dění jak v nějaké nestabilní středoafrické zemi. Přitom Jižní Koreu jsme si zvykli pokládat za zemi na úrovni Francie, Spojeného království nebo Německa, za jednu z těch hospodářsky nejsilnějších, demokratických a plně stabilních, a podobně jako Japonsko za zemi, která sice leží na východě, ale je pevnou součástí globálního Západu. Za zemi, kde mohou být různé politické spory, protesty, ale ne takovýto ústavní puč.
RUMUNSKO. Rumunští občané se jednoho rána probudili a zjistili, že první kolo prezidentských voleb vyhrál úplně neznámý poloviční blázen a odpůrce členství země v západních strukturách, k čemuž mu dopomohlo šaškování na Číňany vlastněné sociální síti TikTok. Dá se to pochopit? Rumunský ústavní soud 6. prosince, po kratším váhání, na základě odtajněných zjištění kontrarozvědky celé volby anuloval a bude se volit znova. Jak to může dopadnout? Netroufám si odhadovat, ale doufám, že dobře – tedy už normálně, to je dobře.
GRUZIE. Zde je osobou, ke které se všechno sbíhá, miliardář Bidzina Ivanišvili; možná spíš Ivanov – Ivan totiž není gruzínské jméno. Své miliardy Ivanišvili vydělal v největší sousední zemi, a teď je v jejím zájmu zájmu uplatňuje v Gruzii „Na kopci nad Tbilisi,“ teď cituji server Aktuálně.cz, sám jsme to neviděl, má Ivanišvili „futuristický palác ze skla a ocele, který vypadá, jako by ho někdo postavil coby dekoraci ke sci-fi filmům typu Duna nebo Hvězdné války.“ Sbírá obrazy francouzských impresionistů a přispívá na charitu. V tuto chvíli Ivanišvili nemá žádnou funkci, ale snaží se řídit celou zemi, z jedné pětiny okupovanou sousedem, prostřednictvím své strany Gruzínský sen. Jeho strana zfalšovala parlamentní volby a pozastavila přístupová jednání Gruzie do Evropské unie – ve skutečnosti, jak každý ví, úplně zastavila; přičemž členství v EU je v Gruzii nesmírně populární a téměř všeobecně akceptovaný cíl. Nic z toho opozice neuznala a s typickým gruzínským temperamentem rozvinula protesty v ulicích, které policie začala neuvěřitelně brutálně potlačovat. Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová přišla až k policistům a ptala se jich, komu slouží; policisté sklonili štíty, ale s prezidentkou nediskutovali (snad se aspoň někdo z nich zamyslel). Ivanišviliho poslanci, za stálých protestů veřejnosti, zvolili prezidenta, což opozice rovněž neuznala a prezidentka Zurabišviliová, jíž dobíhají poslední dny jejího mandátu, oznámila, že svůj úřad neopustí.
Sloupy demokracie se chvějí v celém světě.