Televize Nova nevysílala o Velikonocích žádný přímý přenos bohoslužeb. (Kupodivu! Vždyť znalkyně nad znalkyně, bývalá členka Rady České televize Hana Lipovská proslula myšlenkou, že veřejnoprávní televizi je možno zrušit, jelikož jakýkoli pořad vysílaný v České televizi může vysílat i komerční televize.) Komerční televize Nova však k náboženskému vysílání o Velikonocích přispěla – v Pondělí velikonoční (18. 4. 2022) přinesla divákům kriminální seriál Specialisté, 162. epizodu nazvanou Jako v nebi.

Epizoda se odehrávala mezi římskými katolíky v Praze a mrtvolou, po jejímž vrahovi pátral tým kriminalistů vedený majorem Strouhalem (Martin Dejdar), byl katolický kněz, usmrcený přímo na hřbitově bezprostředně po odsloužení pohřebních obřadů... Kromě zavražděného vystupoval v příběhu i další kněz, mladý muž, který se teprve před několika měsíci vrátil ze služby vojenského kaplana. Neprozradil sice zpovědní tajemství (které, jak bylo správně připomenuto, u nás respektuje i zákon), ale navedl vyšetřovatele k rozhodujícímu důkazu...

Příběh – alespoň mně – znovu ukázal, jak exotické je dnes pro většinovou společnost (alespoň v Praze) katolické prostředí. A že jsme v očích našich nevěřících spoluobčanů daleko víc věřící a náboženští než ve skutečnosti… „Takže jste rozvedená,“ říká například kriminalista ženě, kterou opustil manžel. „My jsme římští katolíci, my se nerozvádíme,“ na to ona. Je hezké to slyšet – ale pravda to není; pravda je, že se rozvádíme, a často!

Modlitba Otče náš nad hrobem nebyla utnuta po pár verších, jak bývá zvykem – ale dozněla až dokonce. Podezření, že zavražděný kněz se dopouštěl pedofilie, se nepotvrdilo, muž (jeden z podezřelých), který se chtěl s církvi soudit, nadával na „černoprdelníky“ a poškodil farní vývěsku, byl zobrazen jako alkoholik a, slovy majora Strouhala, „úplný blbec“. Celkově byli tito Specialisté k církvi velice, velice vstřícní, a to je třeba vděčně ocenit; jsme zvyklí spíše na něco jiného.

Jen, prosím, měl režisér Petr Bebjak nechat před natáčením přečíst scénář nějakému odbornému poradci. Aby se při pohřbu nepoužíval jazyk rituálu starý snad sto let, nýbrž jazyk současný. A aby se nepletlo, kolikáté Boží přikázání je Nezabiješ a kolikáté zakazuje smilství. Říkat to špatně je trapné. Zvlášť v detektivce, v níž nadto svou roli hraje i milostná touha. Jak to, že taková flagrantní chyba nedošla ani při natáčení nikomu ze štábu? Je to tak, křesťanství je dnes pro většinovou společnost (alespoň v Praze) velmi, velmi vzdálené; vzdálené tak, že se to věřícímu člověku ani nechce věřit.