Věřícího čtenáře by mohl po 150 letech zajímat pohled na tehdejší církev, i když to není hlavní téma. Je tu jenom krátký výjev dětského pohřbu, kdy do domu smutku přijde kněz s kostelníkem: kněz má „od přírody nevlídnou, odpuzující tvář“, kostelník je „postavy trpaslické s obrovskou hlavou a nevylíčitelným výrazem idiotismu v tváři“...

Číst dál...

Tříkrálová sbírka byla letos u nás, v okrajové čtvrti Ostravy, výjimečná tím, že se chodilo koledovat. Dřív „nebyli lidi“ a také pan farář prosazoval názor, že není dobré k lidem chodit jen tehdy, když po nich chceme peníze. Proto se dlouhá léta Tříkrálová sbírka prováděla formou akademie v kostele, kde vystoupily děti z farnosti, ze školy a kostelní sbor. Ale po povzbuzení ostravskou Charitou jsme si řekli, že letos koledování přece jen zkusíme...

Číst dál...

Jsme míčky vyhozené vzhůru.

Náš život je let

na několik let,

tam, zpět.

 

A dopadáme unaveni.

 

Ptáme se

meteoritu,

který leží vedle nás

na studené zemi:

 

Jaké je to ve vesmíru, bratře?“