Přijali jsme v hojném počtu ukrajinské válečné uprchlíky – a zůstane naším diadémem, slávou našeho jinak nepříliš altruisticky zaměřeného národa, že velká většina Čechů je ochotna přinést pro své bližní i nějakou oběť. A to v čase, kdy i bez jejich příchodu máme starosti, především s inflací, jaké jsme si nedovedli představit. Že ovšem při tak velkém počtu uprchlíků musejí nastat i problémy, je nabíledni. Ale problémů s nimi je až neskutečně málo...
Sidebar
RSS
Glosy a komentáře
Přehlídka
Je nejlépe, když se Den svobody tisku (ten připadá na 3. května) oslaví čtením tisku a Den boje proti malárii (24. dubna) je zase dobré slavit bojem proti malárii. Den vítězství nad nacismem (8., respektive 9. května) se ovšem slaví bojem proti nacismu; zejména denacifikace na Ukrajině stále velmi úspěšně pokračuje. V uplynulých dnech došlo i k úspěšné denacifikaci muzea Hryhorije Skorovody, ukrajinského myslitele, klasika, který žil v 18. století...
O krutosti. A o mravencích
Poslouchal jsem včera v rozhlase vyprávění biologa Jaroslava Petra o válečných zvyklostech živočichů: říkal, že zvířata nerada válčí, raději jen zahrozí, předvedou své drápy nebo zuby, a pak dojde často k nějakému vyrovnání nebo k útěku slabší strany. Boj až na smrt je v přírodě výjimka. Něco jiného ovšem je, když nějaký živočich bojuje o své území, na kterém závisí jeho život...
Obstrukce
Kdykoli vidím záběr Andreje Babiše u řečnického pultu v Poslanecké sněmovně, vždycky si říkám: Ale pane expremiére, vždyť jste přece řekl, že pokud byste měl být opozičním poslancem, tak poslanecký mandát složíte! Ovšem pan expremiér by mi mohl odpovědět: Některé slovo sice nedodržuji, zato některé ano, taky jsem řekl, že sněmovna je žvanírna, a teď jsem to dokázal: mluvil jsem pro nic za nic déle než tři hodiny v jednom kuse!
Co mi dělá starost
K Velikonocům se mi ohlásil spolužák, a co prý dělám. Tak jsem mu sdělil, že píšu. Ale když jsem mu měl říct, co, najednou jsem znejistěl. Platí ještě to, co jsem psal na začátku války? Jako by ostrá bolest otupěla. Jako by masové hroby už byly dávno odkecanou samozřejmostí. Už zase víme, na čem jsme, už zase jsme se s tím smířili. Když i ti nejbližší, nemluvě o těch vzdálenějších a vzdálených, vyjadřují pochyby o smyslu boje Ukrajiny za svobodu, je to zlé...