Je myslím zřetelně vidět, že určité síly využívají protesty proti rasové diskriminaci, kolonialismu či otroctví jako beranidlo k (dalšímu) útoku na systém. Ale z toho přece neplyne, že bych měl být ochoten akceptovat nějaké, jakékoliv projevy rasismu! Dám si pozor na to, abych nebyl v jednom houfu s lidmi, jejichž názory považuji za srovnatelně špatné s rasismem, ale nepřestanu křičet svůj odpor proti rasismu jen proto, že stejně křičí i někdo jiný, s kým jinak už skoro v ničem nesouhlasím...

Číst dál...

Nikdo nahlas neřekne: Jsem rasista (ani ten, kdo skutečně rasista je). A přitom alespoň malý kousek rasisty zůstává jako jakési temné dědictví myslím v každém z nás... Ze současné vlny odporu proti rasismu ve Spojených státech amerických mám proto radost. Je samozřejmě úplně bláznivé psát na podstavec pomníku Winstona Churchilla BLACK LIVES MATTER, jako by Churchill vraždil černochy. Ale nepochopitelné pro mě je, že ve Spojených státech dodnes stojí na vysokých podstavcích sochy velitelů z občanské války, kteří bojovali za zachování otroctví.

Číst dál...

Ve dnech 26. a 27. dubna jsem několik hodin sledoval (ze záznamu, ne osobně) debatu v Poslanecké sněmovně; a viděl jsem (ve zpravodajství, také ne osobně) protestní černé prapory, které zavlály na mnoha radnicích. A snažil jsem se pochopit, o co jde... Zá se mi, že česká politika zajíždí do stále hlubšího bahna za nezájmu velké části dezorientovaných občanů...

Číst dál...

Představte si takovou situaci v nějaké normální demokratické zemi: z největší vládní strany by ze dne na den odešel její místopředseda, a to s tím, že některé stranické organizace jsou napojeny na zločinecké podsvětí. – Byl by to skandál té největší velikosti, který by zatřásl samotnou vládou a ve straně by vedl přinejmenším k personálnímu zemětřesení...

Číst dál...

Tak jsme se dnes ráno po více než dvou měsících probudili bez nouzového stavu; nouzový stav – prý – skončil o půlnoci ze včerejška na dnešek. Zpravodajský kanál České televize dokonce včera ukazoval, zatímco program, téměř ze sta procent věnovaný koronaviru, běžel dál, počitadlo odečítající, kolik hodin, kolik minut a kolik sekund nám do konce nouzového stavu ještě zbývá... Přitom se v našem životě s dnešním ránem vůbec nic nezměnilo.

Číst dál...