Zlý sen je pryč, chtělo by se říci, probudili jsme se a nastalo nové ráno. Donald Trump už není prezidentem Spojených států amerických. Už nikdo nebude z Bílého domu ve Washingtonu svolávat, na kohokoli, oheň a zkázu (ať už to myslel vážně, anebo z legrace...). Prezidentem byl zvolen muž, který se nebude bavit tím, že by v oficiálních telefonických rozhovorech urážel premiéry tak důležitých spojeneckých zemí, jako je Austrálie anebo Kanada. Prezidentem se stal někdo, kdo, pokud prohraje příští volby, což bych mu nepřál, prohru uzná a přijde na inauguraci svého nástupce. Nebude hecovat miliony svých stoupenců proti volbám jako takovým, proti soudům, proti sněmovně, proti pravidlům, proti slušnosti, proti zdravému rozumu. 

Pocit návratu do normálního stavu (ovšem „normální“ ve světě, kde žijeme, ještě zdaleka neznamená „ideální“ či „správný“) posiluje skutečnost, že prezidentem Spojených států amerických byl zvolen politik, který osm let pracoval jako viceprezident právě předchůdce toho kandidáta, kterého nyní s tak velkým rozdílem porazil. Jenže…

Jenže kmen zla, na kterém jako psychedelický květ vykvetl Donald Trump, stále roste.

Co vnímám jako toto zlo? Nejhorší je podle mého názoru ztráta mravního kompasu. Pokud se loď jménem společnost plaví bez jasného vědomí a širokého společenského konsensu o tom, co je dobro a co  je zlo, může ztroskotat na kterémkoli útesu.

Na druhém místě je to podle mého názoru sobectví, způsob jednání podle zásady: „Pro mě dobře a ostatní mě nezajímají.“ Pokud takový způsob života převládne ve společnosti, vede to k tomu, že miliony těch, kdo v závodě s dravci prohráli, žijí s pocitem zranění a křivdy, a řadí se s nadšením za záda kohokoli, kde se jim jeví jako Robin Hood, schopný pomstít a napravit jejich křivdy…

Na třetím místě je to hrubost a sprostota jako norma chování ve společnosti a kult násilí. Pokud je kladnou postavou ve filmu policista, který nejdříve střílí a teprve potom přemýšlí, pokud je jako milá a obdivuhodná postava v seriálu vykreslován lékař, jenž sice výborně léčí, ale uráží a ponižuje své kolegy i pacienty – nemůžeme se divit, že kdosi jako je Donald Trump se mohl stát prezidentem Spojených států amerických.

Bez těchto předpokladů by byl jen figurkou z kresleného seriálu.