1.
Donald Trump prezidentem USA byl, to je nesporné (i když Rudy Giuliani a další Trampovi právníci, včetně jeho samotného, by dozajista, kdyby chtěli, to dokázali popřít – a přinesli by takové důkazy, že desítky milionů Američanů by uvěřily, že někdo jako Donald Trump nikdy prezidentem USA nebyl – a možná ani neexistuje; jenže to nepopírají, protože z toho by jim žádné peníze nepřitékaly). A když už Trump prezidentem byl, málokdo chce být svědkem anomálie, děsu, excesu, a tak se na Trumpovi hledají kladné stránky; každý přece nějaké kladné stránky má, i ten nejhorší člověk.
A protože je těžší rozebrat důsledky Trumpovy daňové reformy, protože je třeba nemalé odborné výšky, aby člověk mohl kvalifikovaně rozhodnout, nakolik byly dobré výsledky hospodářství USA v čase do koronaviru výsledkem Trumpovy politiky, především jeho ekonomického izolacionismu, a nakolik to prostě byla jen stoupající vlna hospodářského cyklu – hledají se kladné stránky Donaldova působení především v jeho zahraniční politice.

2.
Vztah Donalda Trumpa k Rusku a k NATO byl komplikovaný. Rusové nesporně podporovali Trumpovo zvolení prezidentem – ne proto, že by jim byl sympatický, ale proto, že v něm viděli člověka, který svou přítomností v Bílém domě může poškodit Ameriku; to se myslím naplnilo na více než 100 procent.
Trump ovšem také zvýšil přítomnost NATO na východní hranici aliance, což byla jistě správná, odstrašující politika a Rusům se líbit nemohla; ale regulérní vojenskou základnu, jak si přála Varšava, Trump v Polsku nevybudoval.
Hrozby, že USA vystoupí z NATO, Severoatlantickou alianci jistě neposílily a ani výzvy, aby ostatní členské státy vynakládaly větší prostředky na obranu, nevedly k zásadnímu zvýšení sebeobranné obětavosti členů. (To jen Řekové zbrojí velmi výrazně – ovšem proti Turecku, jinému členu NATO, a Turecko nakupuje zbraně v Rusku…) Celkově myslím, že se dá říct, že Donald Trump NATO neupevnil.

3.
Jde-li o Trumpovu zahraniční politiku, nejčastěji slýchám chválu na jeho podporu Izraele.
Možná to někoho překvapí, ale já tuto jeho politiku jako správnou nevidím. Stěhování americké ambasády či vyjednané diplomatické uznání Izraele ze strany pár monarchií z pobřeží Perského zálivu příliš neznamená, staví-li se proti akceptaci samotné existence židovského státu na Blízkém východě nadále naprostá většina arabského veřejného mínění; pokud si velvyslance s Izraelem nevyměnila například Saudská Arábie, která se, přes své kamarádské vztahy s Trumpem, k ničemu takovému zdaleka nechystá.
Trvalé řešení izraelsko-arabského sporu může spočívat jen v tom, že se najde konstrukce vzájemných vztahů přijatelná pro obě strany. Spektakulární dílčí úspěchy jedné z nich k trvalému míru nepovedou.
Spojené státy americké měly před Trumpovou érou výhodu, že byly akceptovaným partnerem k rozhovorům jak pro Izraelce, tak pro Palestince; právě to Donald Trump svými kroky zničil. Jeho ambiciózně vypadající, silně proizraelský mírový plán byl odpočátku cár papíru, protože bylo jasné, že Palestina řešení v této podobě nikdy nepřijme. Vnucovat pojetí jedné strany té druhé znamená jenom další teroristické útoky a konflikty.

4.
Že nevedl žádnou válku, slýchám také často jako chválu na Trumpovu adresu. Ano? Nevedl válku? To byl lepší než sám Winston Churchill!
Je otázka, zda Donald Trump nepřipravil daleko horší války (válku) svým nástupcům (svému nástupci).
Trump především s oblibou rušil již uzavřené smlouvy. Kromě Pařížské dohody o boji s globálním oteplováním z roku 2015, což bych pro tentokrát ponechal bokem, to byla na prvním místě pracně vyjednaná mezinárodní smlouva o íránském jaderném programu; i když ostatní signatáři vyhlásili po americkém odstoupení od smlouvy, že ji budou i nadále dodržovat, ze zdi kolem íránských jaderných plánů odchodem Ameriky z této smlouvy vypadl její úhelný kámen a takto to pochopil i sám Írán. Uzavřená smlouva byla možná opravdu špatná, jenže tím, že ji Donald Trump potopil, se nic nezlepšilo, nýbrž zcela jednoznačně zhoršilo. Írán dnes zbrojí jako nikdy předtím. Obohacovat uran na dvacet procent, říkají odborníci, už není v žádném případě jaderný program pro mírové účely, jak o tom nadále lže Írán, to je jasný krok k výrobě zbraní hromadného ničení. Je svět po skončení éry Donalda Trumpa bezpečnější místo k životu lidstva než byl na jejím začátku? Odpověď je jednoznačná: není. Právě naopak.

5.
A jaký byl výsledek dvou meetingů Donalda Trumpa s nejhorším diktátorem současného světa, Kim Čong-unem? Shrnuto a podtrženo takové, že Kim nedávno znovu vyhlásil důraz na vývoj raket a jaderné munice a vyloučil jakékoli omezení těchto svých nebezpečných plánů.
Severní Korea je po dvou setkáních Trumpa s Kimem stejná, ne-li větší hrozba než předtím.

6.
Jen na okraj ještě připomínám přenechávání Afriky Číňanům a Venezuely Rusům.

7.
Závěr? Trumpova zahraniční politika se mi jeví jako jedna veliká katastrofa.