USNESENÍ
Poslanecké sněmovny
z 1. října 2015
k aktuální situaci v oblasti migrace a k jejímu řešení v rámci Evropské unie
Poslanecká sněmovna,
znepokojena současnou vlnou migrantů do států Evropské unie,
přejíc si pomoci uprchlíkům zejména z oblastí, kde probíhá válka, nebo kterým hrozí smrt nebo pronásledování z rasových, náboženských či národnostních důvodů nebo pro zastávání určitých politických názorů či pro příslušnost k určité sociální skupině,
vnímajíc obavy části české veřejnosti, že značná část migrantů se za uprchlíky pouze vydává, a tudíž nesplňuje podmínky pro udělení azylu ani doplňkové ochrany a že masivní migrace může v dlouhodobějším výhledu podstatně změnit celkový charakter české společnosti,
připomínajíc, že mezi migranty je i vysoké procento běženců ze zemí západního Balkánu,
vycházejíc z toho, že ve společenství zemí, mezi kterými existuje svoboda usazování a volný pohyb osob bez hraničních kontrol, je třeba problematiku uprchlíků řešit společně a jednotně,
přejíc si, aby byla zachována dosažená míra evropské integrace
konstatuje
a) že klíčová rozhodnutí, která mohou mít zásadní dopad na jednotlivé státy Evropské unie, nebo kterými by se mohly jednotlivé státy cítit existenčně ohroženy, mají být přijímána jednomyslně a
b) že rozhodnutí týkající se řízení masivních migračních toků jsou takovými klíčovými rozhodnutími,
II. vyjadřuje nesouhlas se zaváděním trvalých mechanismů k přemisťování uprchlíků do Evropské unie a v jejím rámci na základě povinného redistribučního klíče (tzv. kvóty),
III. vyjadřuje podporu takovému přístupu vlády České republiky a obecně takovým řešením, která povedou
a) ke snížení celkového migračního tlaku na Evropskou unii,
b) k zachování spolupráce v rámci tzv. schengenského prostoru a
c) k zachování volného pohybu osob v jeho rámci.
Rozhodnutí států Evropské unie týkající se migrace se nyní musí zaměřit zejména na systémové příčiny selhávání Evropské unie při odhalování a eliminaci nelegální migrace. Orgány Evropské unie musejí mít ve výhledu promyšlenou, dlouhodobě platnou koncepci, která bude vycházet z příčin migrace a bude se snažit jí předcházet a ji minimalizovat;
IV. vyjadřuje podporu takovému přístupu vlády České republiky a obecně takovým opatřením, která bez zbytečného odkladu povedou k odstranění procedurálních nedostatků v místech prvního vstupu migrantů na území států Evropské unie, resp. tzv. schengenského prostoru. Tato opatření mají vést zejména
a) k efektivnější ochraně vnější hranice států Evropské unie a lepší kontrole nelegálních migračních toků směřujících do států Evropské unie,
b) k zavedení záchytných zařízení pro migranty v tranzitních zemích (koncept tzv. hotspots), sloužících k včasné identifikaci a rozlišení osob, které by mohly získat mezinárodní ochranu v souladu s mezinárodním právem, a osob, které na takovou ochranu zjevně nemají nárok, a to ještě před jejich vstupem na území některého ze států Evropské unie,
c) k ustavení efektivního způsobu navracení osob, které se nekvalifikují k udělení mezinárodní ochrany; tyto nelegální migranty je třeba navracet co nejrychleji, pokud možno z míst prvního vstupu do schengenského prostoru,
V. vyzývá vládu,
a) aby prosazovala takovou politiku, která by se důkladně zaměřila na objektivní příčiny migrace, a zejména prostřednictvím zahraniční a rozvojové politiky a humanitární pomoci, a to jak v rámci opatření na národní úrovni, tak při prosazování společných postupů v rámci EU. V tomto smyslu by měla Česká republika usilovat o účelně prováděnou politiku evropského sousedství, která povede ke stabilizaci migračně relevantních regionů v těsné blízkosti EU,
b) aby dále omezovala nezákonné průvodní jevy migrace, jako je zejména pašování migrantů. Potlačování tohoto jevu musí být účinně posíleno, a to jak v rovině operativních opatření na národní úrovni, tak účelnými opatřeními na úrovni EU, která postihnou přeshraniční charakter tohoto organizovaného zločinu,
VI. zdůrazňuje právo každé země, zvolit si způsob a parametry pro tzv. ekonomickou, státem kontrolovanou a řízenou migraci a konstatuje, že ekonomická migrace nemůže být prostředkem k dorovnání demografického deficitu v ČR a za hlavní nástroj pro udržení velikosti české populace považuje komplexní a aktivní pro rodinnou politiku
VII. žádá vládu, aby postupovala v souladu s tímto usnesením.