Slova svatého evangelia podle Matouše:
(Ježíš řekl velekněžím a starším lidu:) „Poslyšte podobenství: Byl jeden hospodář a ten vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a vystavěl strážní věž, pronajal ji vinařům a vydal se na cesty. Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky vyzvednout z ní výtěžek. Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, druhého zabili, třetího ukamenovali. (Hospodář) poslal tedy jiné služebníky, ještě ve větším počtu než poprvé, ale naložili s nimi zrovna tak. Naposled k nim poslal svého syna; myslel si: Na mého syna budou mít ohled. Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: To je dědic. Pojďme, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše! A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili. Až pak přijde pán té vinice, co asi s těmi vinaři udělá?“ Odpověděli mu: „Krutě ty zlosyny zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek.“ Ježíš jim řekl: „Nečetli jste nikdy v Písmě: Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivuhodné? Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.“ (Mt 21, 33–43)

V dnešním prvním čtení (Iz 5, 1–7), žalmu (80) a evangeliu (Mt 21, 33–43) k nám Pán Bůh mluví o vinici. Pro nás, kteří žijeme na Vysočině, je to příměr vzdálený, i když – časy se mění.  Dřív lidé kamení ze zahrádek a polí odnášeli, dnes je tam – okrasné – sázejí, tak jako vinnou révu do skleníků a ke stěnám domů.  
V druhém čtení (Flp 4, 6–9) nám apoštol klade na srdce nutnost modlitby děkovné a prosebné. A také nás navádí k tomu, o co se máme zajímat. O to, co má hodnotu největší, věčnou. Vinicí Páně je nesmrtelná lidská duše. Duše není náš majetek, my jsme její správci. Jednou z toho, jak jsme o ni pečovali, budeme skládat účty. 
Tak jako pro práci na vinici, na poli, na zahrádce jsou potřebné stroje a nástroje, tak jsou také nutné při péči o naši duši. Jedním z nejosvědčenějších nástrojů je modlitba svatého růžence, jemuž je zasvěcen měsíc říjen. Historie vzniku této modlitby je velmi dlouhá, v různých formách se začíná objevovat od prvních staletí. V kostele v Rovečném je znázorněna Panna Maria, jak předává svatému Dominikovi růženec – pomůcku pro modlitbu, ve které má rozjímat nad jednotlivými tajemstvími – událostmi  ze života Pána Ježíše společně s ní.  
7. října 1571 se udála námořní bitva u Lepanta – křesťané brání Evropu proti invazi islámu. Na začátku bitvy na každé křesťanské lodi obětuje kněz mejsvětější oběť mše svaté, drsní bojovníci mlčky klečí, klaní se Pánu Ježíši a prosí ho o pomoc. Turci naproti tomu na svých lodích křičí a povzbuzují se k bitvě hlukem. Celá křesťanská Evropa se modlí k Bohu s Pannou Marií růženec. Dopoledne mají příznivý vítr v plachtách turecké lodě, v poledne vítr náhle mění směr – a odpoledne padl turecký velitel – zasáhla ho takzvaná náhodná střela. Vznikne panika a nepřátelé jsou rozprášeni. Rok na to papež svatý Pius V. ustanoví pro celou Církev jako výraz vděku svátek Panny Marie Růžencové.  
Svatý Jan Pavel II. na začátku 21. století přidává do svatého růžence dalších pět desátků.  Proč?  Vinice Páně  je opět velmi ohrožena.  
V Koclířově v padesátých je internován biskup Josef Hlouch a píše zde legendární Minutěnku. O svatém růženci říká toto: „Jako Mojžíš konal na pokyn Boží divy skrze svou hůl, můžeš i ty konat dnes divy skrze růženec. Když církev a Evropa trpěla nájezdy mohamedánských Turků, kteří ničili kulturu a chtěli zničit křesťanství, byla osvobozena mocí svatého růžence. Kolik obrácení, uzdravení, požehnání, jaké divy misijní, apoštolské – vše mocí svatého růžence. Při jeho modlitbě se klaň, děkuj, uč se, lituj a pros. Takto ponořen do tajemství Krista a Panny Marie – za cenu perel – Otčenášů, Zdrávasů a Sláva Otci – budeš i ty konat divy, jistě alespoň duchovní ( a těch je víc potřebí než divů v hmotném světě).“
Všemohoucí Bože Otče – děkujeme za modlitbu svatého růžence. Vyslyš nás, když vedeni Duchem Svatým, na přímluvu Panny Marie, andělů a svatých prosíme v této modlitbě za záchranu tvé vinice. Skrze Krista našeho Pána. Amen.