Slova svatého evangelia podle Lukáše:
Když Ježíš vyvolil dvanáct apoštolů, sestoupil (s hory) a zastavil se na rovině. A s ním velký zástup jeho učedníků a velké množství lidu z celého Judska, z Jeruzaléma i z tyrského a sidónského pobřeží. Ježíš se zahleděl na své učedníky a řekl:
„Blahoslavení, vy chudí, neboť vaše je Boží království.
Blahoslavení, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni.
Blahoslavení, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát.
Blahoslavení jste, když vás budou lidé nenávidět, když vás vyloučí ze svého středu, potupí a vaše jméno vyškrtnou jako proklaté kvůli Synu člověka. Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu; vždyť stejně se chovali vaši předkové k prorokům.
Ale běda vám, boháči, neboť už máte své potěšení.
Běda vám, kdo jste nyní nasycení, neboť budete hladovět.
Běda vám, kdo se nyní smějete, neboť budete naříkat a plakat.
Běda, když vás budou všichni lidé chválit, vždyť stejně se chovali jejich předkové k falešným prorokům.“ Lk 6,17. 20 - 26
.
Padesátý čtvrtý den řádného Svatého roku. Papež František, který se snaží ze všech sil, aby věřící přijali co nejvíce nezasloužených darů, které nám Pán Bůh v tomto roce nabízí, onemocněl. Nezapomínejme při modlitbách o uzdravení nemocných na těle, také modlit se za ty, kteří mají svou vinou nemocné duše – za uzdravení a záchranu ubohých hříšníků.
Dnešní Boží slovo nás vede na správnou cestu a k tomu, co máme ve svém životě klást na první místo. Také máme příklady a povzbuzení ve slovech a životě svatých, které si bylo možné připomenout v tomto týdnu. Učitel církve svatý Augustin – nás k tomu vyzývá slovy, které si opakoval sám pro sebe: „Mohli jiní, mohly jiné – můžeš i ty, Augustine!“ NADĚJE je opět jedním z nosných prvků dnešního Božího slova:
Požehnaný člověk, který svou naději vkládá do Hospodina – volá velký, těžce zkoušený prorok Jeremiáš (17, 5–8). Žalmista nám připomíná blaženost těch, kteří to dělají (Ž 1). Apoštol národů svatý Pavel nám naléhavě připomíná NADĚJI, která pramení z víry ve skutečnost Kristova zmrtvýchvstání (1Kor 15,12.16–20).
V duchu si představme Pána Ježíše, jak jeho tvář září, když učí a myslí na ty, kteří jsou blahoslavení – šťastní navěky. Naopak, jak je smutný, jak mu po tváři stékají slzy plné bolesti, když říká běda a myslí na ty, kterým to běda po právu patří.
Tato jeho slova by nás měla vytrhnout z promarněného času, který věnujeme diskusím, ke kterým nás vedou „novinky“, například ze stověžaté, milované Prahy. Jak je těžké v těchto a podobných chvílích kleknout před Krista ve svatostánku, sepnout ruce a ve spojení s jeho a naší Matkou děkovat a prosit – v modlitbě svatého růžence. Kdo vkládá svou naději do modlitby? – Blahoslavení.
Pro prohloubení této naděje a povzbuzení na cestě blahoslavenství citáty svatých z uplynulého týdne:
10. 2. – svatá. Scholastika: „Mlč nebo mluv o Bohu. Co na tomto světě je hodno slova?“
10. 2. – blahoslavená Eusebia: „Staňme se svatými, to je jediné, co má cenu.“
16. 2. – blahoslavený Michael Sopočko, zpovědník svaté Faustyny, který se zasloužil o to, že pravda o Božím milosrdenství zasáhla zvláštním způsobem mysl a srdce lidí ve 20. století: „Stárnutí by mělo být považováno za povolání k větší lásce vůči Bohu a bližnímu. Bůh má nové plány se starými lidmi, plány na prohloubení lidské bytosti tím, že mu tváří v tvář zjeví svůj vnitřní život. Jediný účinný čin, kterého jsme schopni, je modlitba. V té aktivní pasivitě se vše připravuje, vše se rozhoduje, vše se řeší.“
Všemohoucí Otče, děkujeme za dar možnosti být svatými. Vyslyš nás, když v síle Ducha Svatého, na přímluvu Panny Marie, andělů a svatých prosíme o dar pokorné modlitby, v které se vše připravuje, rozhoduje a řeší. Skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.