Slova svatého evangelia podle Marka
Když Ježíš a jeho učedníci s velkým zástupem vycházeli z Jericha, seděl u cesty slepý žebrák – Timaiův syn Bartimaios. Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal volat: „Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!” Mnozí ho okřikovali, aby mlčel. On však křičel ještě víc: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!” Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho!” Zavolali tedy toho slepce a řekli mu: „Buď dobré mysli, vstaň, volá tě!” On odhodil plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi. Ježíš se ho zeptal: „Co chceš, abych pro tebe udělal?” Slepec odpověděl: „Mistře, ať vidím!” Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě zachránila!” A ihned začal vidět a šel tou cestou za ním. (Mk 10,46–52)                                      
                                                          
Jeden kněz byl na návštěvě u nemocné paní. Když se zeptal, jak se jí daří, odpověděla: „Jako žebrákovi. Jsem zoufalá. Nic nemůžu dělat.“ Kněz se na ni podíval a řekl: „Paní, můžete se modlit. A věřte, že vaše modlitba je nesmírně cenná, protože je posvěcena vaší bolestí a bezmocí.“ A hned ji také svěřil úmysly, za které pak prosila. Po několika dnech ji přišel navštívit, aby jí poděkoval, protože její modlitby pomohly mnoha lidem. Žena ho však zarazila a pravila: „To já děkuji vám. Tím, že jste mě pověřil modlitbou, přivedl jste mě do blízkosti Ježíše a Panny Marie. A s nimi se mi vrátil do života vnitřní pokoj. Víte, najednou vidím svět i svoji situaci úplně jiným způsobem.“
Příběh bezmocného žebráka, který nevidí nic než temnotu, může mít různé podoby. Biblický Bartimaios sedí u cesty z Jericha, paní z příběhu ležela uvězněna na lůžku v pokojíku, někoho  může ožebračit nějaká závislost, dalšího zklamání v lásce, a tak dál. Jsou různé životní zkoušky, které nás uvrhnou do temnoty a bezmoci.  Ale dnešní evangelium nám dává naději. Ukazuje nám Bartimaia, který je zázračně uzdraven. Ježíš ho zachrání. Ale není to jen tak. Vyžaduje to spolupráci. Někdo musel tomu slepému říci, že Ježíš jde okolo. Někdo mu musel vyprávět o Kristu, který dělá zázraky a pomáhá lidem. Bartimaios se musel odvážit modlit se. Musel v modlitbě překonávat překážky  a nepochopení ostatních. Musel odhodit plášť, svůj jediný majetek, a přijít za Ježíšem. Musel jasně poprosit: „Mistře, ať vidím!“ A pak dostává zdraví a svobodu. Může jít, kam chce, objevovat svět, který pro něho byl doposud skrytý. Ale on se rozhodne jít za Ježíšem. Zůstat s tím, který ho uzdravil. A tento závěr je důležitý. Hlavní dobrou zprávou příběhu není uzdravení, ale to, že se Bartimaios stal Ježíšovým učedníkem. Že se vydal na cestu, která vede k věčnému životu v nebi. I za svatým Patrem Piem, který vyprosil uzdravení mnoha lidem, přivedli muže několik roků slepého a prosili o uzdravení. Pater Pio na něho pohlédl a řekl: „Vyber si: chceš-li být šťastný tady na zemi, nebudeš šťastný na věčnosti!“ Překvapený slepec po chvíli váhání odpověděl: „Otče, raději chci štěstí na věčnosti.“ Pater Pio ho potěšil, pohladil po tvářích a dodal mu síly, aby svůj kříž snášel lehčeji. Zařídil, aby slepý navždy zůstal v jeho blízkosti. Mnoho lidí chce být zdravých, aby mohli užívat života. Takoví hledají zdraví za každou cenu. Ale jsou i tací, kteří prosí o zdraví, aby mohli jít za Ježíšem. Aby mu mohli sloužit a pomáhat se záchranou nesmrtelných duší. Ti hledají způsob, jak se nejlépe odevzdat Bohu, a zdraví je pro ně jen nástroj ke službě Pánu. „Mistře, ať vidím!“ Tato modlitba je nejen prosbou, ale také odevzdáním života, zasvěcením. Vstupem mezi Ježíšovy učedníky. Kdo se Bohu zcela odevzdá, kdo se rozhodne následovat Ježíše z celého svého srdce, ten dostane všechny milosti, které na této cestě bude potřebovat. Může to být zdraví tělesné jako u Bartimaia nebo duchovní uzdravení jako u té nemocné ženy. Může to být osvobození ze závislosti, z hříchů, z různého trápení. Mysleme na to a naučme se modlit: „Mistře, uzdrav mě z temnot, které mě souží, ať Tě mohu následovat...“
Všemohoucí  a milosrdný Otče, děkujeme za to, že vidíme. Vyslyš nás, v  Duchu Svatém – na přímluvu Panny Marie,  andělů a svatých vyprošujeme pro sebe a své blízké, které nám svěřuješ, správné vidění našeho života, který smrtí nekončí, a touhu otevřít zrak těm, kteří tě nevidí.  Skrze Krista, našeho Pána.  Amen.