Když jsem četl, že v Káhiře explodovala bomba v katedrálním kostele během mše svaté, už jsem neztuhl a nepolil mne mrazivý pot. Pamatuji si, jak před rokem podřezali hlavy 21 jiným koptským křesťanům. Ano, nezapomněl jsem na podřezání kněze při mši svaté ve Francii, na otce Jacquesa Hamela. Přesto jsem se zastavil. Přemýšlím nad tím, jaký mají advent spolubratři ve víře. Co znamená věřit v Egyptě? Co to znamená rozhodnout se jít na mši svatou? Co je to víra a její prožívání? Jak prožívají advent – očekávání příchodu Mesiáše? Minimálně 22 z nich jej nyní již vidí.

S místními křesťany nás pojí pouto. Když jsme opravovali kapli svatého Marka u Jezeřan-Maršovic (v brněnské diecézi), poprosili jsme je o nafocení obrazu z jejich katedrály svatého Marka. Ta stojí totiž na místě, kde byl zabit svatý Marek – a celá tamější církev je pod jeho ochranou. Tito naši spolubratři nám vyšli vstříc, a tak mohl vzniknout obraz do této kaple a vzniklo naše přátelství.

Přepadl mne smutek. Ani ne tak nad jejich životy, ale nad sebou samotným. Je má víra pevná, tak jako jejich? Šel bych na mši, kdyby hrozilo pronásledování, smrt?

Dej nám, Pane, víru horoucí a stálou.