Dobrý den! říkám, abych začal papežovým oblíbeným – protože normálním – pozdravem. Dobrý den, vážení čtenáři, rád bych se s vámi podělil o několik svých záznamů myšlenek Svatého otce Františka, jak jsem si je zapsal z jeho veřejných vystoupení v měsíci dubnu 2016; je to výběr subjektivní, daný jednak tím, s čím jsem se stačil seznámit, jednak tím, co mě obzvlášť zaujalo; a je to jen několik kapek ze stálého, bohatého, hojného, požehnaného deště papežovy katecheze – deště Ducha Svatého.
Dne 4. dubna, o slavnosti Zvěstování Páně, Svatý otec poprvé po Velikonocích celebroval v kapli Domu svaté Marty; slavnost Zvěstování je slavnost souhlasení, řekl.
Řetězec souhlasu – Abraham, Mojžíš, Izajáš, Jeremiáš – vede k Mariinu souhlasu s vtělením, konec tohoto řetězce otevírá bránu Ježíšovu souhlasu v Getsemanech a na kříži. A my? „Ne, že bychom řekli ne, ale tváříme se jako někdo, kdo neví, co se po něm chce,“ řekl Svatý otec doslova. „Jako Adam a Eva“. Máme se ptát: „Jsem mužem či ženou přitakání, nebo mužem či ženou odmítání, anebo patřím mezi ty, kteří se dívají jinam, aby nemuseli odpovídat?“
8. dubna papež zveřejnil Amoris laetitia, postsynodní apoštolskou exhortaci o rodině.
Dne 12. dubna Svatý otec v kázání při mši svaté v kapli Domu svaté Marty promluvil o pronásledování církve: „Pronásledování je, abych tak řekl, denním chlebem církve.“ Zmínil se i o pronásledování pod rouškou „kultury, modernosti a pokroku“: „je to pronásledování, abych tak řekl, ironicky, zdvořilé“ (persecutione educata).
16. duben byl, jak řekl František, „den k pláči“: den jeho překvapivé návštěvy utečenců na ostrově Lesbos .
Při zpátečním letu reflektoval svou návštěvu během setkání s novináři. Ukázal jim obrázky, které mu na ostrově darovaly děti, a zmínil se o některých setkáních s běženci: třeba s usedavě plačícím muslimem, mladým mužem ještě ne třicetiletým, jenž zůstal sám se dvěma dětmi, když jeho manželku, křesťanku, zabili islámští fanatici, protože se nechtěla zříci Krista. „Je to mučednice,“ řekl papež.
S papežem letěli do Říma i tři rodiny utečenců, kterých se ujal Vatikán: normální, obyčejní lidé: krejčová, kadeřnice, dva inženýři a drobný obchodník a zemědělec; všichni muslimové, což nebyl záměr: na řadě byli i křesťané, ale neměli v pořádku dokumenty, vysvětlil Svatý otec. „Všechno jsou to děti Boží,“ shrnul.
Drobná epizoda: před odletem na Lesbos se František v Domě svaté Marty setkal v Berniem Sandersem; americký politik, který tam byl ubytován jako účastník semináře k encyklice Laudato si´, si na papeže počkal na chodbě a představil se mu; papež s ním kratičce promluvil. „Byla to věc slušného vychování, ne vstup do politiky,“ komentoval toto setkání ze své strany Svatý otec.
Dne 17. dubna papež vysvětil 11 kněží, „kříž bez Krista nemá smysl,“ řekl při tom kromě jiného.
Z promluvy před modlitbou Regina coeli na náměstí Svatého Petra téhož dne: „Nikdo, kdo nenaslouchá Pánu Ježíši, nemůže se považovat za jeho učedníka.“
Z kázání dne 21. dubna v kapli Domu svaté Marty: „On nikdy nepřestává putovat lidskými dějinami. Kolikrát jsme mu neotevřeli dveře kolikrát jsme se tvářili, že ho nevidíme. Radím vám upamatovávat se, jaký byl můj život, jaký byl můj den, rok, jak Pán v něm působil.“
Téhož dne papež přijal pracovníky charit ze 174 italských diecézí. Z jeho promluvy: „Rodina je kolébkou charity“ – „Bůh rozhodně staví chudé lidi před naši církev, aby rostla v lásce a věrnosti.“ – „Migrace je kromě problému i bohatstvím a zdrojem.“
21. dubna také papež poslal poselství římským židům k svátku pesach; v něm je kromě jiného poprosil o modlitbu.
Dne 22. dubna v kázání v kapli Domu svaté Marty: „Vzkříšený Kristus je skutečnost, o které je nezbytné vydávat svědectví.“ Ježíš se za nás modlí. „Jak se Ježíš modlí? Myslím si, že Ježíš ukazuje Otci své rány, které si vzal s sebou, a při tom jmenuje každého z nás.“
24. dubna, dopolední mše svatá pro mladé na náměstí Svatého Petra, úryvky z promluvy:
Láska je „jediný platný doklad o tom, že jsme křesťané“. Pokud jeho platnost propadne, nejsme už Ježíšovými svědky. Láska je vždycky konkrétní. Kdo není konkrétní a mluví o lásce, dělá jen telenovelu. „Ježíš je vždycky nablízku, věří v tebe víc, než ty věříš sám sobě.“
„Láska není pravdivá, pokud není svobodná.“
„Tajemství něhy je opatrovat druhého.“
„Pokud neumíš říci NE, nejsi svobodný. Svobodný je, kdo umí říci ANO i NE.“
„Štěstí není aplikace, kterou si stáhnete do mobilu.“
„Láska se živí důvěrou, úctou a odpuštěním.“ „Není to hezká básnička, kterou se můžeme naučit nazpaměť.“
„Vstaňte, Bůh vás chce mít na nohou.“
A 24. dubna se na přání papeže konala ve všech katolických kostelech Evropy sbírka pro Ukrajinu.
Dne 25. dubna papež nečekaně přišel na ekologickou akci hnutí Focolare ve Villa Borghese. Kromě jiného: „Kde je odpuštění, tam mizí křivdy a výčitky.“
Generální audience 27. dubna, výklad k evangelijní perikopě o milosrdném Samaritánovi: „Srdce Samaritána bylo sladěno se srdcem samého Boha.“ – „Věřím, věřím, že Pán má soucit se mnou?“ Nejde o to charakterizovat druhé, aby se zjistilo, kdo je bližní, a kdo není...
Dne 28. dubna v kapli Domu svaté Marty o Duchu Svatém, který uvedl apoštoly na novou cestu: „Když se někdo bojí naslouchat, nemá v srdci Ducha.“ – Duch nás překvapuje, když nás staví před něco, co se dosud nedělalo. „Nemějme strach, když nás volá Duch.“