Odpůrci toho divadelního představení prý mohou protestovat – ale slušně a bez násilí, zaznělo. Jenomže když protestují slušně, mainstream si jich nevšímá. Zelný trh v Brně je dost velké náměstí: v sobotu 26. květnase tam pohodlně vešly dvě řádně ohlášené demonstrace – a rušily se jen zčásti, totiž na té méně hlučné byla slyšet i slova z té hlučnější. Ta hlučnější se konala nahoře, u Divadla Husa na provázku (a u barokního sousoší Nejsvětější Trojice – však byl také předvečer této církevní slavnosti!), druhá u budovy bývalé Cyrilometodějské záložny, později Právnické fakulty, nyníhotelu Grandezza.
Veškerá mediální pozornost se však soustředila jenom na „horní“ demonstraci – kde to smrdělo konfliktem (později k němu i došlo) a kde žvanil, nekonečně dlouho, nekonečně hloupě, Miroslav Sládek, archeologická to vykopávka (hned vedle je i muzeum) z české politiky 90. let.
Na „dolní“, pokojnou, ryze křesťanskou demonstraci (Skleněný kostel přináší jeden z projevů, které tam zazněly) nezavítali ani na minutu ani jedna kamera veřejnoprávní televize, ani jeden novinář mainstreamového média. České televizi nestála pokojná demonstrace křesťanů ani za půl slova zmínky ve zprávách, úplně ji zamlčela. Protestujte pokojně, nikdo si vás nevšimne – snad kromě DVTV, která sice nikterak příliš přátelsky, ale přece jen dala prostor k vyjádření organizátorovi pokojné demonstrace; ovšem DVTV jistě není mainstream.
Křesťané byli ovšem i na „horní“ demonstraci, dokonce i se zbožnými transparenty. Řádové oděvy řeholních sester bylo možno spatřit „nahoře“ i „dole“. A současně se v kostele svaté Maří Magdaleny (vzdáleném od náměstí minutku chůze), konala smírná pobožnost, mše svatá a adorace Nejsvětější svátosti.
Někteří křesťané říkali, že se budou raději modlit, než protestovat, jiní říkali, že modlit se mohou potom, nyní že je třeba veřejně pozvednout hlas. Jsme nejednotní, jsme popletení, nikdo nás nevede, ovce bez pastýře, cestu na dobré pastviny si hledáme každý sám a ne vždy dobře.
Někdy docela špatně. Nechápu, nikdy pochopím, jak se může nějaký křesťan spojit s tak čirým zlem, jaké představuje Miroslav Sládek, hlasatel násilí, rasismu, nenávisti, demagog, zloděj, cizoložník – co ještě? Je proti Frljičovu představení? No – nemyslím si o tom nic dobrého: prostě jen našel mezeru na politickém trhu, kam by se rád vrátil. Říká se: vyhánět čerta belzebubem. Toto je ten případ.