Je to dvacet let a pár dní, co jsem z vlaku, který přijel na nádraží ve Valašském Meziříčí, v mrazivém jiskřivém večeru seskočila do závěje. Čekaly mě krátké vánoční prázdniny s přáteli a pak přejezd o kousek dál na východ ke slovenským hranicím. Tam jsem měla s partou ze středoškolských let slavit příchod nového roku. Moje děti si občas stýskají, že nezažily rok 2000 a ten slavný silvestr před ním. 

Číst dál...

Farní kavárna? Co se skrývá za tímto, pro nezasvěcené jistě divným a velmi matoucím pojmem? Typická česká farní kavárna, to není skutečnost komerční, nýbrž... Nýbrž jaká? Není to profesionálně vedený podnik, kde by si farnost vydělávala na svůj provoz...

Číst dál...

Hospoda, Mareš, tedy U Marešů. Sousedé. Vidí si do talíře už spoustu let. Pivo Poutník (všichni jsme poutníci). Je po půlnoci.

„Kolik je ti let?“

„No už dost. Však víš. Už jsem v důchodu,“ neochotně odpovídá důchodce.

„No vidíš!“ triumfuje muž, kterému do důchodu už taky moc nechybí...

Číst dál...