Když o něčem nic nevíš, nedělej si na to názor, praví stará moudrost (a je to zároveň rada, jak se vyhnout těm největším trapasům, do kterých se člověk může dostat). Takže názor nemám. Jen dojmy. Dnes píšu jen o svých dojmech. („Výjevy, já vidím jenom výjevy, víc po mně ani nechtějte,“ říká vizionář ve hře Járy Cimrmana.)

Tak vážná věc, jako je rozpočet Evropské unie na sedm let a soubor půjček a darů, které mají oživit koronavirovou krizí různě moc zkormoucené hospodářství různých zemí, všemi papouščími barvami na stropě i na zemi vymalovaný sál, jak jej člověk už roky zná z televizního zpravodajství – tak opět doma v Bruselu, krize skončila, vzdor rouškám na tvářích politiků?

Jednalo se pět dní – či spíše nocí, a co se dohodlo? Chápu, někdo chtěl šetřit, protože se jedná o peníze jeho voličů, a někdo chtěl, aby se sypalo, to zase jeho voličům. Ale nakonec jsou prý spokojeni všichni. Je možný tak dokonalý kompromis, aby byli spokojeni všichni? V Bruselu asi ano. Každý z premiérů a prezidentů prý dosáhl svého.

Není tam nikdo vskutku mocný, kdo by bouchl pěstí do stolu a v okamžiku nejvyhrocenější diskuse by řekl: takto a takto to bude? Všecko se vyřešilo jen kompromisem a dohodou? Nechce se mi tomu věřit! V jiných grémiích, než je rada Evropské unie, tomu tak nebývá! Jak to asi skutečně vypadalo za utěsněnými dveřmi někdy hluboko v noci?

Čeští politikové z koalice i z opozice se nyní předhánějí v hodnocení právě skončeného summitu. Nerozumím jim příliš, ale to vidím a slyším, že se neshodují vcelku na ničem. Kromě toho, že máme dostat co nejvíce peněz.

Asi jsem finanční analfabet, ale všechny částky, o kterých se jednalo, zvýšené jako snížené, dodatečně přidělené jako nepřidělené, jejich rozdíly i součty, jsou pro mě dokonale nepředstavitelné. (Z evropských peněz se u nás v uplynulých letech nastavěla na různých kopcích spousta rozhleden, na některé z nich jsem i osobně vylezl – nemohla by se pro představivost nás, lidí bez finanční představivosti, zavést jedna průměrná rozhledna jako jednotka prostředků z rozpočtu Evropské unie? Ale možná by se dospělo k tak velikému počtu rozhleden, že bych si to opět nedokázal představit; moje bezradnost je téměř nepřekonatelná.)

Někde vysoko nad mojí hlavou lítají obrovská oblaka miliard. Co z toho plyne pro můj život? Nevím.