Na svatého Řehoře
čáp letí přes moře;
kolem hlavy vítr hvízdá:
letí stavět Čapí hnízda.
Větve splétá, větve vije
za anonymní akcie:
vůbec mu v tom nebrání,
že je odmítal v kampani...
Na svatého Řehoře
čáp letí přes moře;
kolem hlavy vítr hvízdá:
letí stavět Čapí hnízda.
Větve splétá, větve vije
za anonymní akcie:
vůbec mu v tom nebrání,
že je odmítal v kampani...
Nejezdí na žádném koni Hektorovi:
přesto je v sedle. Několika slovy
uvede do obrátek celou politickou scénu...
Pak jenom přimhouří úzká modrá očka –
a počká. Jak u myší díry chytrá kočka.
Týrali chlapci učitelku.
Nic se však nestalo. Nic vcelku.
Týrali ji jen psychicky a
docela málo i fyzicky...
Jen si tak hráli. Jsou ještě malí...
Z katedrály zvoní zvony...
Však katedrálu vlastní stát.
Tož může být erár bez Madony?
Církvi snad její obraz dát?
Jakmile trolejbus zastavil, vyskákaly z něho maškary. Mezi nimi byl i medvěd. Hned jak mě uviděl, pozdravil mě hlasitým zvoláním: „Chvála Kristu!“.