Vážená paní primátorko,
milí diváci České televize,
dámy a pánové,
sestry a bratři,
sešli jsme se na slavnostní bohoslužbě v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně, na místě spojeném s událostmi roku 1645 a s jednou z jejich významných osobností, jezuitským knězem Martinem Středou. Sešli jsme se, abychom si znovu připomněli hvězdný den našeho města.
Patnáctý srpen není pro Brno a jeho obyvatele jen tak obyčejný den. Přesně před třemi sty sedmdesáti pěti lety zde byla svedena rozhodující bitva o město, které bylo poslední překážkou k dobytí císařské Vídně.
Obléhání města trvalo čtyři měsíce. Na útočné švédské straně bojovalo téměř 30 000 elitních a dobře vyzbrojených profesionálních vojáků. Naproti tomu Brno bránilo pouze 500 vojáků a vojenským řemeslem netknutých měšťanů, tovaryšů, studentů jezuitského gymnázia a dalších obyvatel. Protože Brňané měli v živé úctě Pannu Marii, k jejímuž svatotomskému obrazu – dnes paladiu města Brna – se chodili v těžké době modlit, zvolil švédský vojevůdce ke generálnímu útoku na město jako výraz pohrdání a posměchu právě 15. srpen, kdy si připomínáme slavnost jejího nanebevzetí.
Bitva se zpočátku nevyvíjela pro obránce dobře. Na mnoha místech byly proraženy hradby a dobytí města viselo, jak se říká, na vlásku. Přesto se Brnu podařilo ubránit a všichni si uvědomovali, že je to lidsky těžko vysvětlitelné. Po švédském vojsku zůstaly trosky a popel spálených vesnic a 8 000 padlých elitních vojáků. Na straně obránců zůstalo poškozené město, 250 padlých a vděčnost Panně Marii. A také přesvědčení, že modlit se není zbytečné.
Zatímco vojenské zásluhy při obraně města Brna v roce 1645 náleží veliteli Ludvíku Raduitu de Souches, prohlášení brněnské městské rady, které později vydal úřad tehdejšího primátora, připomíná stále živé vědomí o působení jezuitského kněze Martina Středy, který doprovázel brněnské obránce i jejich velitele, a dokládá, že velké věci, které se jeho zásluhou odehrály, přijímala tehdejší společnost jako samozřejmou součást svého života.
Jeho jedinou zbraní byla důvěra v Pannu Marii a modlitba. Jeho vnitřní síla a víra dokázaly podle zapsaných svědectví z pohnutých časů udržet v Brně naději na vítězství i proti již zmíněné mnohonásobné přesile.
I když naše společnost nesnáší vzory, přece po nich touží. Svědectví života otce Martina Středy je i dnes inspirací, abychom věrným naplňováním svého povolání a s využitím všech schopností, kterými jsme byli obdarováni, přispívali k pomoci a dobru všech lidí, s nimiž žijeme v jednom domě, v jednom městě, v jedné zemi.
Při oslavách Dne Brna si každoročně připomínáme jednotu, odvahu, odhodlání a také zbožnost našich předků. Na jejich odkazu stavíme a na jejich dědictví navazujeme. Proto dnes prosme za naše město, za jeho představitele i všechny obyvatele, abychom ve vzájemné jednotě mohli dobře bojovat i vítězit v bitvách, které přináší život v naší současnosti.

Zveřejněno ve Skleněném kostele se souhlasem Mons. Vojtěcha Cikrleho.