„Tu vystoupil Petr s ostatními jedenácti (apoštoly) a slavnostně k nim promluvil /.../“ (Sk 2,14a, český liturgický překlad).
Bezprostředně po seslání Ducha Svatého, po hukotu vichru, jazycích jako z ohně, promlouvání v cizích jazycích, po všech těch mimořádných skutečnostech, následuje řeč – slavnostní, vážná, hlasitá řeč: kázání, zvěstování. Seslání Ducha Svatého neskončilo – nýbrž pokračuje slovem církevní autority, oslovením všech přítomných.
Mluvil Petr – jako první papež, představený sboru apoštolů – ale vystoupil nikoli sám, nýbrž spolu s ostatními apoštoly – biskupy.
Nevíme, v jakém z cizích jazyků, které zazněly před chvílí, právě Petr chválil Boha – teď však hovořil tak, aby mu rozumělo co nejvíce lidí.
„Tu vystoupil Petr…“
Fascinuje mě ono slovíčko „tu“. Proč zde je? Co znamená?
Nejde mi při tom vůbec o slovíčko, ale o smysl, význam. Slovo, nad kterým se zamýšlím, jistě není v Bibli náhodou, má nějaký význam, má pro nás nějaké sdělení.
Opět se ukazuje, jak brzy naráží člověk na své omezení, když rozvažuje nad Písmem, ale neumí číst v jazyce originálu, tedy, jde-li o Nový zákon, řecky. Nevím, jaké slovíčko odpovídá v řeckému originále onomu českému „tu“, jaké má případně jiné významy a vůbec jazykové souvislosti.
Mohu si jen dohledat v různých českých překladech, že ono „tu“ mají skoro všechny, má je Ondřej Petrů (z jehož verze vychází právě český liturgický překlad), má je překlad Jeruzalémské bible, má je český ekumenický překlad. A můžu uvažovat i nad tím, jak jsou české překlady Bible závislé jeden na druhém. Nezávislý je moderní překlad Bible21, který uvádí jiné slovíčko: „Tehdy vstal Petr s ostatními jedenácti a hlasitě k nim promluvil…“
Mohu se podívat do jiných moderních jazykových verzí. Velice přesně odpovídá českému „tu“ „da“ v (mém oblíbeném) německém překladu Fritze Tillmanna: „Da trat Petrus mit den Elfen vor, erhob seine Stimme und redete sie an…“ Anglická Standard Version má odporovací „ale“: „But Peter, standing with the eleven, lifted up his voice and addressed them…“
Oficiálním překladem celé církve je latinská Neovulgata: „Stans autem Petrus cum Undecim levavit vocem suam et locutus est eis…“ Myslím, že latinské „autem“ vyjadřuje velice přesně to, jak rozumím českému „tu“ či „tehdy“: mohli bychom říct i „pak“ – myslím, že jde o návaznost: z toho podivuhodného, co jsme dosud viděli a slyšeli, plyne, že nyní vystoupil Petr a začal evangelizaci.
Toto je vzkaz pro nás: pokud jsme přijali Ducha Svatého, pak budeme evangelizovat.