V útlé brožurce O svobodě, kterou napsal kněz mučedník P. Ladislav Kubíček (1926–2004), cituje větu jednoho slavného ekonoma z roku 2000: „Za rok 2020 je lepší se nedívat.“ My se dívat nemusíme, žijeme v prvním roce této obavy.
Je to rok, který katolická církev pod vedením Svatého otce prožívá – nebo pravdivěji: měla by prožívat – jako Rok rodiny a manželství. Zkusme své myšlení a modlitby – alespoň dnes, pod vlivem Božího slova – zaměřit na toto aktuální a palčivé téma. K tomu ať nám poslouží svědectví a návod, které dal život a o kterých se v novinkách, které každý den hltáme, nepíše a nemluví. Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!
Nedávno jsem byl přítomen na zlaté svatbě. Krásná a nádherná událost – příklad, že to jde. Proč to ti dva dokázali? Jak je to možné? Nevěstě – protože jsem přesvědčen o tom, že na ženě v manželství záleží víc než na muži (jsme pohodlnější, sobečtější), jsem položil otázku: „Co byste řekla nám, kteří bychom chtěli také jednou zlatou svatbu, co je v manželství nejdůležitější?“ – „Odpustit, vždycky a všechno. Odpustit, ať to stojí, co to stojí.“ Uvědomil jsem si, jak my věřící v Krista to máme jednodušší a máme se o co opřít, když každý den říkáme slova nejdůležitější – Boží – modlitby: „ODPUSŤ NÁM NAŠE VINY, JAKO I MY ODPOUŠTÍME NAŠIM VINÍKŮM.“
Druhá otázka: „Jste si vědomá nějaké své chyby, viny, před kterou byste nás chtěla varovat?“ „ANO, ČASTO JSEM UPŘEDNOSTŇOVALA DĚTI PŘED MANŽELEM.“ Po této odpovědi se rozvinula diskuse. Jedni tvrdili, že děti jsou pro ženu – matku nejdůležitější, druzí (menšina) upřednostňovala manžela. Nevěsta se nakonec obrátila na jáhna: „Tak jak to je?“ Ten si dodal odvahu proti přesila a v síle dnešního evangelia a svátostí manželství řekl: „U křesťanů je to nad slunce jasné. Na prvním místě Bůh, potom manžel, manželka. Copak jsme dětem slíbili lásku, věrnost a úctu na celý život? Že s nimi poneseme vše dobré a zlé až do smrti? Dnes – Bohu žel – v tomto zvráceném světě je to většinou jinak. Na prvním místě pes, potom – možná děti. Potom dlouho nic a o poslední místo se dělí manžel s Pánem Bohem, pokud vůbec.“
Děkujme za manželství a rodinu. Nebraňme přicházet dětem – Božímu požehnání – do našich rodin. A prosme:
Všemohoucí Bože náš nebeský Otče, ty dáváš prosícím více, než si zasluhují a žádají, v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, svatého Josefa, všech svatých manželů a rodičů – dej nám záchranu duší našich i těch, které jsi nám svěřil. Skrze Krista našeho Pána. Amen.