Slova svatého evangelia podle Marka:
Když se Ježíš vydával na cestu, přiběhl nějaký člověk, poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život?“ Ježíš mu odpověděl: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jenom jeden: Bůh. Znáš přikázání: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivého svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i matku!“ On mu na to řekl: „Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí.“ Ježíš na něho pohlédl s láskou a řekl mu: „Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!“ On pro to slovo zesmutněl a odešel zarmoucen, protože měl mnoho majetku. Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ Učedníci užasli nad jeho slovy. Ježíš jim však znovu řekl: „Děti, jak je těžké vejít do Božího království! Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“ Oni užasli ještě víc a říkali si mezi sebou: „Kdo tedy může být spasen?“ Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Vždyť u Boha je možné všechno.“ Tu mu řekl Petr: „My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou.“ Ježíš odpověděl: „Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro mě a pro evangelium, aby nedostal stokrát víc nyní v tomto čase: domy, bratry a sestry, matky a děti a pole, a to i přes pronásledování, a v budoucím věku život věčný. A tak mnozí první budou posledními a poslední prvními.“ (Mk 10,17–30)
Moudrost je první dar Ducha Svatého a hned za ním následuje rozum. Jedno z našich pravdivých přísloví říká: „Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.“ V dnešní době často slyšíme volání po selském rozumu (pozor na událost u Chlumce) a také, že se mnozí chovají tak, jako kdyby žádný rozum neměli. Není se čemu divit – rozum je dar od Boha, o který je nutné prosit. Tak jako prosil „nějaký člověk“ v dnešním evangeliu. Boží Slovo nás vede – mimo jiné – i k prosbě o dar rozumu.
Dar moudrosti nám pomáhá poznávat Boží pravdy, radovat se z jejich krásy, jsou nám světlem k vytvoření pevných životních zásad. Moudrost není možné nastudovat – viz moudrost modlících se babiček srovnávaná s hloupostí některých lidí obtížených mnoha tituly před a za jménem.
Darem rozumu nám Duch Svatý pomáhá Božím pravdám správně rozumět. Co je platné člověku, který je nepředstavitelně bohatý na vzdělání nebo majetek – když Boží pravdy nezná nebo o nich vůbec nepřemýšlí.
Dnes probíhá v našich kostelích pravidelné počítání účastníků bohoslužeb – jejich počet, pohlaví, věk, materiální zabezpečení a místní příslušnost. Jen vševědoucí Pán Bůh ví, kolik z nich – budou ve statistikách uváděni jako praktikující katoličtí křesťané – slyšelo nebo dokonce přemýšlelo o základních pravdách (viz Kancionál – první část: život z víry, hned na druhém místě).
Pán Ježíš dnes vede „nějakého člověka“, na jeho žádost, aby dostal věčný život, k dobrým skutkům, které může udělat svým majetkem. Vedl ho k rozumu. On zesmutněl a odchází. Kolikrát my smutní odcházíme od Ducha Svatého – od MOUDROSTI A ROZUMU?
Majetkem – nezničitelným bohatstvím – je také to, co jsme dostali od Pána Boha skrze svátost křtu, totiž božské ctnosti – VÍRU, NADĚJI a LÁSKU. Jak se o ně dělím, jak je rozdávám nevěřícím lidem? Jak pomáhám ubohým hříšníkům? V měsíci říjnu, který je zasvěcen misiím a modlitbě svatého růžence?
Příkladem nám může být dnešní světice blahoslavená Alexandra, která ve chvíli ohrožení svého věčného života udělala rozumně nerozumný skutek, jehož následek – třicet let nemoci – ji dovedl k bohatství života – MILOVALA, TRPĚLA A USMIŘOVALA (viz www.catholica.cz).
Všemohoucí a milosrdný Otče, děkujeme za všechno, co nám dáváš. Vyslyš nás, když vyprošujeme dary Duchy Svatého – moudrost a rozum, pro sebe i své bližní – na přímluvu Panny Marie, andělů a svatých. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.