Dnes je svátek Povýšení svatého Kříže. Kříž je symbol křesťanství; kříž je v jádru křesťanství. Crux ave, spes nostra unica. Zdráv buď Kříži, naše jediná spáso! Nikdo nebude spasen bez kříže. Kříž, jak říkal již svatý apoštol Pavel, byl pohoršení, scandalum (srov. Gal 5, 11), česky skandál, pro konzumní, poživačnou mentalitu bohatých horních vrstev antiky, stejně jako je jím pro konzumní, poživačnou mentalitu současné západní společnosti.

Člověk byl přece stvořen pro štěstí – a štěstí je totéž jako požitek. Tak to aspoň chápe každý bohatý, sobecký člověk. Mohu se jistě rozdělit s chudáky o kousek svého blahobytu, ale nemohu přece trpět, komu bych tím pomohl? Utrpení nemá smysl a kříž je bláznovství... (srov. 1 Kor 1, 18).

Když začal o svém Kříži mluvit Pán Ježíš, vzal si ho Petr – jakožto rozumný, zkušený člověk – stranou a začal mu to rozmlouvat; letos, shodou okolností, jsme toto místo slyšeli při liturgii včera, tedy vlastně v předvečer svátku Povýšení svatého Kříže. A slyšeli jsme, že Pán odmítání Kříže odsoudil tak tvrdě, jako sotvaco jiného: „Jdi mi z cesty, satane,“ řekl Petrovi, „tvé smýšlení není z Boha, nýbrž z člověka“ (Mk 8, 33). Ano, ano, ano – odmítání kříže je lidské, máme se velice snažit zmírňovat utrpení svoje i trápení druhých lidí: ale tak říkajíc „ideologické“, zásadní odmítání Kříže – to je od ďábla. „Jdi mi z cesty, satane,“ je slovo, které patří i dnes mnoha křesťanům i křesťanským publicistům. Kříž má svoji mimořádnou sílu, Kříž je zdrojem života; krev mučedníků, následovníků našeho Pána, je semenem nových křesťanů – Kříž, nikoliv debaty u kafíčka.

Ale Kříž může být zbaven své síly (1 Kor 1, 17) – může být „přiveden vniveč“, jak to překládá Jeruzalémská bible, může být „vyprázdněn“, jak přeložili toto místo v Kralicích... To je ta hrůza křesťanství bez kříže, křesťanství bez síly a moci, křesťanství jako trapného, zastaralého fenoménu živořícího na pokraji konzumní společnosti. Křesťanství za zlevněné ceny, jak říká Petr Piťha – křesťanství za dumpingové ceny, jak bych to řekl já... Právě před tím varuje svatý apoštol Pavel: křesťanství, které neklade žádný nárok, falešné křesťanství, které nikoho nepohorší, „křesťanství“, jehož hlasatelé jsou vítaní na shromážděních bezbožníků...

Kříž si nemáme „ordinovat“ sami, podíl na svém Kříži nám dává sám Ježíš – a je to jeden z jeho největších darů: právě proto, že v Kříži je spása. Nikdo nebude spasen skrze spotřebu, nikdo nebude spasen konzumováním příjemných věcí. Zdráv buď Kříži, naše jediná spáso! Crux ave, spes nostra unica!