Milý příteli,

řekl jsi mi, že mezi politickými subjekty kandidujícími zítra a pozítří do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsi nenašel žádný, se kterým by ses mohl ztotožnit, a proto ses rozhodl odevzdat ve volbách neplatný hlas. Ne že k volbám nepůjdeš, ale budeš aktivní: odevzdáš neplatný hlas.

Přemýšlel jsem o tom a myslím, že i když jistě je v tom určitá diference (například z hlediska demonstrativního významu různých forem neúčasti anebo z hlediska peněz, které dostávají politické strany a hnutí za odevzdaný hlas) – VE VZTAHU KE KONEČNÉMU VÝSLEDKU VOLEB není žádný rozdíl mezi tím, když k volbám nejdeš, volíš neplatně (to jest když vhodíš do urny prázdnou obálku, obálku s něčím jiným než volebním lístkem, či obálku s volebním lístkem znehodnoceným) či vědomě dáš hlas kandidujícímu subjektu, který podle veškeré rozumné úvahy nemá šanci překonat hranici pěti procent: v každém takovém případě se prostě zřekneš možnosti, kterou ti demokracie dává, totiž ovlivnit složení voleného orgánu – zítra a pozítří tedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Tím, že odevzdáš neplatný hlas, NESNÍŽÍŠ O NIC VOLEBNÍ KVÓRUM a tak jako tak, bez Tebe jako by to bylo s Tebou, bude zvoleno 200 poslanců. Jen nebudeš moci říct, že jsi svým hlasováním udělal pro dobrý výsledek voleb všechno, co bylo v Tvé moci.

Umýt si po pilátovsku ruce, neúčastnit se – a pak se s povýšeným úsměvem dívat na ty ušmudlance, kteří se poskvrnili účastí na špinavém politickém byznysu, TO NENÍ ŽÁDNÝ KŘESŤANSKÝ POSTOJ.

Právě o tom často mluví náš Svatý otec František, kterého nám Pán Ježíš poslal, aby nás jeho službou naučil, jak máme žít v této těžké době. Pastýř nemá být aseptický, pastýř se má ušpinit od svých ovcí – „pastýř má být cítit po ovcích,“ jak říká náš papež! A totéž platí pro nás laiky a pro okolní svět: máme mít odvahu odmítnout lákavou vidinu čistoty a neúčasti, máme vstupovat (samozřejmě s přísným respektováním naší křesťanské morálky & nauky) do veřejného dění, i když se s ním nemůžeme ztotožnit, nesmíme říkat: podívejte se na ně, jací jsou – to my jsme docela jiní! Pokud nebudeme žít mezi lidmi, a to zejména hříšníky, a to i v politice, nemáme jak – kromě modlitby samozřejmě, ta je na prvním místě – jim přinést Ježíše.