Pán Bůh nám dal ještě

pár krásných letních dní;

všichni ale víme,

jsou to letní dni poslední...

 

Tak o čem psát? O turistech?

Chodí a chodí, 

ale jen po některých místech,

kde do hladka vyleští dláždění;

o pár metrů dál

už žádný z nich není...

 

O čem psát?

O globalizaci?

Jak exotické kdysi bylo

zahlédnout asijský

tvar očních víček!

Dnes už se k nám Číňané vracejí

jako tažní ptáci...

 

Planeta Země

už je jen malý míček.

 

Od Eber až k Vislám –

všude bude islám?!

Z nížin – až k velehorám,

Alpy jak Karakorám??

 

Jen kdo se nebojí, je v pokoji.

Kdo věří v Pána,

kdo moc jeho slaví.

Však komu patří strach,

ten na márách

svůj život stráví.

 

Ach! Kéž by dnes hlasitěji

Evropou znělo: „Nebojme se těch,

kdo zabíjejí tělo!“

Snad Evropa alespoň tuší,

že horší jsou ti,

kdo zabíjejí duši.