Už zazněly i odkazy na společnost Státu Izrael, kde lidé žijí, baví se, chodí do zaměstnání, obchodují, píši romány, koupou se na pláži, pracují ve špičkových vědeckých laboratořích, vychovávají děti, modlí se k Bohu – a při tom všem žijí ne v nějakém hypotetickém, teoretickém, vzdáleném, ale stále ve velice blízkém teroristickém ohrožení, ať již únosem syna, výbuchem bomby, náhle tasenou dýkou v ruce ženy středních let či dopadem rakety na střechu rodinného domu... Čeká nás podobný způsob života?

Číst dál...

Je to smutný pohled na zástup poutníků v dešti, vzdálených stovky kilometrů od domova, který však už nemají. Poutníků bez jasného a pevného cíle, hledajících jen místo, kde by mohli normálně žít. Vidím lidi, nikoliv muslimy, vidím lidi, ne Araby. Lidi. A je otřesný pohled na malé děti capající statečně blátem se svými rodiči. Vidím lidi, kteří v noci nespali nebo jen na kraji silnice při teplotách okolo nuly. A je smutný pohled na ty, kdo tváří v tvář utrpení svých bližních hovoří o zločinech extrémního islámu, jež jsou samozřejmě otřesné, ale jak souvisejí s těmito ubožáky, kteří nemají, kde by mohli hlavu složit? Kolik je mezi těmito utečenci teroristů? Troufnu si tvrdit, že nula. Teroristé nemrznou na krajích silnic; teroristé sedí v křeslech prezidentských paláců. A když se chtějí dostat do Evropy, nepřicházejí pěšky, letí letadlem byznys třídou.

Počítám-li dobře, dva dny po 720 ozbrojencích, to je 1440 dnů ve službě (dnů placených ze státního rozpočtu, dnů, které mají více než osm služebních hodin) děleno 7 rovná se 205,71 – tedy více než 205 dnů ve službě bylo třeba na zadržení jednoho přestupek páchajícího zločince, neozbrojeného zločince, sedícího vcelku poklidně, i když asi se strachem, v kupé rychlíku či v autě...

Číst dál...

Myslím na Andreje Babiše, druhého nejbohatšího Čecha – a vlastně vůbec nejbohatšího, vezmeme-li v úvahu, jak může manipulovat se státním rozpočtem. Podle rozpočtu na rok 2016 (o jehož schválení nikdo nepochybuje) má přibýt více než 13 000 nových státních zaměstnanců, z toho tisíc přijme republika navíc k těm stávajícím jen na to, aby zvládali příval utečenců. Kolik uprchlíků asi připadne na jednoho nového zaměstnance státu?

Číst dál...

Ruský raketový systém nemohl sestřelit civilní letadlo! Nikogdá! Ni odin! Co to ta mezinárodní vyšetřovací komise říká? Nesmysl! Když v 60. letech minulého století, za kubánské krize, předložil americký delegát v Radě bezpečnosti OSN jasné a jednoznačné fotografie ruských raketových zařízení na Kubě, sovětský zástupce Jakov Malik se na ně podíval – a znovu zopakoval, že na Kubě žádné sovětské rakety nejsou...

Číst dál...