Glosy a komentáře

Čínská provincie Čes-ko se vrací k normálnímu životu. A uklízí se. Jihokorejská společnost Samsung kupříkladu dostane velmi zajímavou náhradu za zmařenou reklamu v pražské Evropské třídě, jež musela ustoupit orientální vlajkoslávě na oslavu čínského imperátora. Ale jak je možné, že na přání nějakého papaláše se odstraní zaplacená reklama přes nesouhlas toho, kdo si ji zaplatil?

Když čtu ve zpravodajství opět slovní spojení „Náhorní Karabach“, často frekventované v devadesátých létech, nemohu než říct si: „Zlatá Evropa!“ Staré konflikty tu skutečně umírají, zatímco jinde ve světě jenom usínají. Území obklopené ze všech stran Ázerbájdžánem, ale obydlené Armény tvořilo za Sovětského svazu „národnostní okruh“ v rámci Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky. A nic se nedělo...

Ti lidé nemohou zpět do Turecka, odkud s rizikem života připluli a které je rádo, že se jich zbavilo, a nechtějí – často nemohou – vrátit se do vlasti. „To, co vidíme u Idomeni dnes, to jsou zítřejší džihádisté,“ prohlásil náměstek řeckého ministra vnitra Nikos Toskas. Navíc: kdosi se ještě snaží přilévat oleje do ohně, v táboře se objevily nepodepsané letáky v arabštině, které vyzývaly ke ztečení hranice. Cui bono?

Před dvaceti lety přiletěla na návštěvu České republiky královna Alžběta II. Náš nejvyšší představitel ji přivítal velmi dojemně s kyticí konvalinek před branou Pražského hradu. Při návštěvě Alžběty II. jsem pociťoval velikou radost, jako kdyby v její přítomnosti plasticky vystoupila naše tisíciletá historie, kterou jsme prožili v monarchii. Přinesla nám pocit důstojnosti a noblesního vzletu k novým hodnotám našich životů. Při současné návštěvě čínského prezidenta pociťuji velikou sklíčenost. Plasticky vystupují období našich dějin, kdy zde život nebyl ani důstojný, ani noblesní a jeho hodnoty nebylo možné nazývat hodnotami...