Navštivte svého poslance – a řekněte mu, že víte, jak stát může ušetřit stamiliony korun a z ušetřených peněz pak může zaplatit něco velmi smysluplného nebo třeba snížit daně. Černou dírou, ve které mizí stále rychleji stovky milionů a miliardy, jsou výdaje na tzv. rovnost mužů a žen, ve skutečnosti příjmy pro feministickou lobby, prosazující ideologii genderu. Tato ideologie propaguje názor, podle něhož jsou rozdíly mezi mužem a ženou jen sociálními konstrukty, které je třeba eliminovat.
Celý systém vysávání peněz, fungující na principu tzv. pochodu institucemi, se zahajuje na vysoké škole, kde se gender etabloval jako obor. Studentům se dostane proškolení v historii feminismu, LGBT a queer studiích, pak seminář o metodách prosazování genderové rovnosti, a pak hurá do praxe. Kdo poptává absolventy tohoto oboru, naznačuje popis uplatnění absolventů oboru, jak ho najdeme na stránkách Masarykovy univerzity: „Absolventi genderových studií mohou najít uplatnění v oblasti státní správy a samosprávy, v nevládních neziskových organizacích, v médiích, ale i v politických subjektech nebo vzdělávacích zařízeních.“ V oblasti státní správy pak graduovaní aktivisté ovlivňují legislativu, aby zaměstnali své budoucí kolegy. Ve státní správě se vytváří povinná pracovní místa pro zaměstnance, věnující se pouze rovnosti mužů a žen; k malé radosti zaměstnanců se předepisují povinná školení o rovnosti, která mohou poskytnout jen absolventi tohoto oboru; gender se snaží protlačit na základní školy a samozřejmě se snaží prosadit jako podmínka pro udělení dotací jakéhokoliv druhu.

Jak se přihrávají peníze lidem, které by nikdo jinak nezaplatil, si můžeme přečíst v aktuální Vládní strategii pro rovnost mužů a žen 2014–2020, kde je vše precizně popsáno, černé na bílém. Když pomineme mediální kampaně za genderově nestereotypní zaměstnání (Ženy do dolů!) a spoustu byrokracie pro úřady i samosprávy (které budou muset nejspíše prokazovat, že při stavbě dětského hřiště či opravě chodníku před hospodou vytvořily dokument o dopadu na rovnost mužů a žen), patří tam povinné školení zaměstnanců zaměřené na oblast rovnosti, dále pak zahrnutí oblasti rovnosti mužů a žen do Hlavní oblasti státní dotační politiky pro NNO (jinými slovy: „Chcete dotaci? Musíte být gender!“). A to nejdůležitější? „Vytvoření podmínek pro finanční udržitelnost agendy rovnosti žen a mužů zejména nastavením funkčního systému financování ve státní správě a pro nestátní neziskové organizace.“ Peníze ať tečou proudem! S přibývajícími penězi a pracovníky se jistě začne uplatňovat analogie Parkinsonova zákona, který stanoví, že množství problémů se zvyšuje s počtem pracovníků k jejich řešení vyčleněných.

Na co se vynakládají peníze v této oblasti, si můžeme ilustrovat na projektu Gender Focus, který proběhl na Vysočině. Pokud chcete nahlédnout do hlubin tajemných nauk, jako je gender budgeting nebo gender mainstreaming, poslouží vám velmi ilustrativně tento dokument http://aa.ecn.cz/img_upload/666f72756d35302d6669313030313139/Brozura_Genderove_rozpoctovani_v_regionalnich_a_komunalnich_rozpoctech.pdf.

Jsou v něm shrnuty výsledky vysoce sofistikovaných metod analýzy a vytěžování dat, osvojených na vysokých školách a osvědčených titulem Bc., díky kterým na Vysočině zjistili, že ve školství pracují převážně ženy a že když obec poskytne sdružení dobrovolných hasičů grant, jedná se o genderově nevyrovnanou dotaci, protože sdružení dobrovolných hasičů tvoří z 80% muži levitra cost. Tato šprýmovná brožurka byla výstupem projektu za cca 640 000 Kč, kde valnou většinu nákladů tvořily mzdy, ale je to jen malá kapka v moři.

Letos utratí vláda 35 milionů Kč za tzv. genderové audity ve firmách, 7 milionů je v programu podpory aktivit neziskových organizací v oblasti rovnosti mužů a žen, a dalších 400 milionů, které nepochybně skončí v kapsách žen z povolání, zamíří na tzv. genderovou osvětu. (Pro srovnání – Havarijní program obnovy památek měl v roce 2016 rozpočet 72 milionů Kč.) V programovém období 2014–2020 půjde z evropských peněz zejména na tzv. měkké aktivity (tedy tak užitečné věci, jako je genderové vzdělávání, poradenství, genderové audity, koordinace politiky) celkem 7 miliard Kč, ovšem spolufinancovaných nejméně z 15 % z českého státního rozpočtu. I když existuje šance, že část z těchto peněz bude vynaložena smysluplně, pořád je to slušný balík peněz pro genderovou lobby, o jehož účelnosti jistě pochybuje valná většina daňových poplatníků.

Pokud se vám nezamlouvá štědrost, s kterou Evropská unie a Česká republika podporují ideologii genderu, navštivte tedy svého poslance. Myslím si, že v demokracii je (a má být) poslanec hlavní pákou na změnu politiky a lidé by se měli naučit za ním chodit stejně, jako chudá vdova z evangelií za soudcem, co se Boha nebál a na lidi nedal (srov. Luk 18, 2–5). Pokud vás poslanec vyprovodí se slovy, že s tím nic nemůže dělat, protože to chce Evropská unie, řekněte mu, že změna musí přijít. Jestli pro tu změnu nezačne jako volený zástupce lidu něco aktivně dělat, snadno by se mu mohlo stát, že voleným zástupcem lidu přestane být. A přijdou jiní.

Dovětek: Tento článek vznikl díky rektoru Jihočeské univerzity Tomáši Machulovi, který si dovolil vyjádřit pochybnost o smysluplnosti oboru genderu (http://www.denik.cz/z_domova/stacilo-by-aby-politici-nesli-do-uplnych-kanalu-kam-rada-z-nich-bohuzel-chodi-20170102.html) a byl na sociálních sítích okamžitě ostrakizován. (Diskuse proběhla na FB, který je neveřejný, ale zde několik citátů: „Az narazite na takove ty nazory, ze volebni pravo by melo nalezet jen lidem od jiste urovne vzdelani, pak mate skvely protiargument. Tohoto pana si do sveho cela zvolila akademicka obec univerzity“ – „Slova o ´neziskovkách parazitujících na veřejných penězích´ jsou čtvrtá cenová a patří do Parlamentních listů.“ – „Pan rektor je muž, který již dorostl do konzervativního věku, a zřejmě se rozhodl dát to světu vědět“.)

Tímto bych rád panu rektorovi vyjádřil podporu.

Jak radí zdravý rozum, ideologie genderu je nebezpečná.

To si rektor nemohl dovolit říci, mohou to za něj však říci jiní. Třeba my u svého poslance.