V našem městysi to máme zavedeno tak, že během října zahajujeme jednání o investicích a ekonomických prioritách následujícího roku. A toto úsilí bývá krátce před Vánocemi završeno schválením obecního rozpočtu. Nejsme v tom sami, takto rozpočet řeší velká část obcí a měst v naší zemi.
Alternativou k tomuto postupu je přijetí tzv. rozpočtového provizoria, kterým lze schválení rozpočtu odsunout do prvních pěti měsíců roku, pro který je rozpočet schvalován. Výhodou při tomto postupu je znalost ekonomické situace obce na přelomu roku, nevýhodou například nemožnost doložit spolufinancování dotačních akcí až do schválení rozpočtu.
Ať už obec zvolí první či druhý způsob, nebude to mít letos při přípravě rozpočtu lehké.
1. Stále není jasné, jaký dopad bude mít jarní fáze koronakrize na ekonomiku státu a tím i rozpočtové příjmy obcí.
Jistý je rekordní ekonomický propad ve druhém čtvrtletí. Objevují se různé odhady hospodářského vývoje ve čtvrtletí třetím a čtvrtém. Taková plynulá škála mezi optimističtějšími až po vysloveně černé scénáře. Nic konkrétního, natož závazného, obcím dnes nikdo neřekne.
Zásadní parametr pro tvorbu rozpočtu, totiž výši prostředků, které bude mít obec na účtech ke konci roku 2020 (a bude je tudíž moci do rozpočtu na příští rok zapojit), je obtížné odhadnout.
2. Aby to bylo ještě složitější, stojíme podle všeho před dalším ekonomicky velmi nejistým obdobím. Pod neúprosným tlakem reality berou za své vládní sliby a ujištění, že nebudou přijímána žádná plošná opatření a už vůbec ne ta, která by měla negativní ekonomický dopad.
Je 17. září, do podzimních plískanic daleko, a už visí ve vzduchu limity účasti na hromadnějších akcích, omezený provoz restaurací, zavírání škol. Aniž by čekaly na nařízení, začínají zavírat hotely, lidé spontánně omezují návštěvy nákupních center, restaurací, kulturních akcí. Trvale drhne turistický ruch. To všechno se nemůže ekonomicky neprojevit.
3. Ekonomické jevy mají svou setrvačnost. Jaké budou dopady krize v letech 2021, 2022, 2023? Ministryně financí obcím radí řešit nastalý výpadek příjmů úvěry. Který starosta obec zaúvěruje v situaci, ve které nemá alespoň trochu jasno v rozpočtovém výhledu? Na radnicích nezasedá vláda, která přijde a zase odejde. Mnozí starostové své obce řídí po desetiletí a budou ve své obci žít a se sousedy se potkávat i poté, co radnici opustí. Málokdo z nich bude riskovat, že na výzvu paní ministryně přivede obec do svízelné ekonomické situace.
Jak tedy budeme postupovat v našem městysi?
Rozpočet bude pravděpodobně schválen na sklonku roku. Dojde k omezení investic na ty, které jsou důležité a pokud možno i dotačně podpořené (očekávám přibližně poloviční rozsah investic ve srovnání s minulými lety). V běžných výdajích je prostor pro úspory minimální, spíše (například kvůli situaci v odpadovém hospodářství) tyto výdaje mírně porostou. 
V předpokladu příjmů z RUD (rozpočtového určení daní) budeme velmi obezřetní (5 až 10% pod očekávanou realitou roku 2020). Přes omezení investic bude rozpočet výrazně schodkový a výdaje pokryjeme jen díky zapojení finanční rezervy z uplynulých let. Jak to bude v letech následujících, kdy bude rezerva větší měrou vyčerpána, si netroufám odhadnout.
Sluší se ještě dodat, že jsme obec finančně zdravá, s minimálním úvěrovým zatížením. V úplně jiné situaci jsou obce, které právě realizují náročné investiční akce (typicky vodovody, kanalizace, stavby nákladných veřejných budov) s výraznou vlastní finanční spoluúčastí či splácí velké úvěry. Těm věru není co závidět!

Autor je starosta městyse Senomaty ve Středočeském kraji