Téma

K napsání tohoto článku mne vedou dva důvody. Prvním je jednostranné, a promiňte mi ten výraz, svinsky manipulativní zpravodajství drtivé většiny českých médií o politickém a společenském dění v Polsku. Druhý důvod je hodně osobní...

Před čtrnácti dny jsem v komentáři napsal: „Je 23. listopadu, ale nikdo ještě neví, jaké budeme platit v příštím roce daně… Kolik je na světě rozvojových republik, kde je taková situace?“ Dnes je 7. prosince – a pořád nikdo neví, jaké budou v příštím roce daně. Co dodat? Dodat je třeba to, že přitom současně probíhá normální proces schvalování státního rozpočtu na rok 2021, jehož návrh vláda poslala do Poslanecké sněmovny, aniž by třeba jen tušila, jaké budou příjmy a výdaje...

Tak. Je brzy ráno, 14. prosinec roku 2020, za oknem černočerná tma a já začínám podobnými slovy, jako už nejednou v této době: je polovina prosince, ale stále nevíme, jaké budeme platit v příštím roce daně… Přičemž, pravda, už je to přece jen jasnější.Andreji Babišovi a Aleně Schillerové se podařilo zpracovat Senát a dostat ho tam, kam chtěli, takže Senát odhlasoval daňové sazby 15 a 23 procent. Je to malá ironie dějin, jak se jim horní komora, které dávali tolikrát najevo své pohrdání, najednou hodí...

Podaří se Mikuláši Minářovi, hlavní postavě loňských demonstrací na pražské Letné, sesbírat 500 000 podpisů? Takovou dal mladý politik podmínku nám, občanům Česka, aby se svým novým uskupením Lidé PRO byl ochoten kandidovat příští rok ve sněmovních volbách... Kupodivu mě víc než otázka, co bude dělat, pokud podpisy sesbírá, zajímá, co bude dělat, pokud je nesesbírá. Odejde ze světel mediální pozornosti, vrátí se do školy, dokončí své vzdělání a bude se věnovat tomu něčemu úplně jinému? Ach jo, ono je těžké se angažovat – i neangažovat…