Robert Fremr ani jiný soudce nebyl s pistolí u hlavy nucen, aby rozhodoval podle nespravedlivých zákonů: vždycky mohl odejít a pracovat třeba jako podnikový právník; to by ovšem nebyla žádná zářivá kariéra. Ne – člověk, který takto očividně dal v nějaké fázi svého profesionálního života přednost kariéře před spravedlností, nemá na Ústavním soudu co dělat...