Tak už jen nějakých 24 hodin a budeme znát výsledky voleb v USA. Přiznávám se, že je to poprvé, co ve mně nějaký očekávaný volební výsledek vyvolává strach.
Ekonomický program obou kandidátů nejsem schopen kvalifikovaně posoudit, v zahraniční politice mi Donald Trump vždy připadal odvážný, ale nekoncepční a nebezpečný (víc mě vyděsilo než pobavilo, když jsem se dozvěděl, že severokorejského diktátora Kima se ptal, zdali o něm tisk v jeho zemi taky píše tak nepřátelsky…). Sociální inženýrství a nepřátelství k životu, které reprezentuje Kamala Harrisová, mě děsí a pokládám je za dílo satanovo.
Ideální by bylo, aby prohráli oba – a pak ze scény zmizeli natrvalo.
Pro Donalda Trumpa jsou to již třetí prezidentské volby – jedny bez problémů vyhrál, ale jen díky americkému systému volitelů, kdyby byl rozhodující počet hlasů, tak by prohrál, protože měl o tři miliony hlasů méně než jeho protikandidátka Hillary Clintonová; podruhé i na počet volitelů prohrál, ale výsledek neuznal a jeho stoupenci zaútočili na Kapitol, kde, jak si pamatujeme, několik lidí zahynulo a zákonodárci museli být z jednacího sálu evakuováni tajným tunelem nachystaným pro případ války. Donald Trump pak rozpoutal smršť soudních procesů proti výsledkům v různých státech USA – které všechny prohrál.
Při všech minulých amerických prezidentských volbách, které jsem sledoval, nejdřív jako poddaný totalitního režimu a potom už jako svobodný občan svobodného státu, na mě vždy nejsilněji zapůsobil moment, kdy ještě před definitivním vyhlášením výsledků nebo i před sečtením všech hlasů, ale v momentu, kdy už bylo jasné, kdo má většinu, poražený zavolal vítězi a uznal porážku a pogratuloval mu k vítězství.
Tím, že po volbách před čtyřmi roky nebyl Donald Trump tohoto kroku schopen, změnil Ameriku víc než čímkoli jiným, čeho se dopustil – a že těch jeho bezprecedentních trestných činů a lidsky odpudivých nemravností bylo více než hodně.
Co chcete čekat od vítězství – nebo i prohry – člověka, který už teď prohlašuje, že pokud by nevyhrál, bude to důkaz, že volby byly zfalšované? Pokud by Washington, hypoteticky, obsadila nepřátelská moc, čínská, ruská nebo íránská, nemohla by první den po okupaci udělat nic horšího než to, o co se pokusili američtí občané, stoupenci Donalda Trumpa v roce 2020.
Nechápu, jak může někdo volit tak lidsky odpudivou existenci, jako je Donald Trump, spekulant s pozemky, organizátor hazardního průmyslu, neplatič daní, usvědčený lhář a podvodník, ve vztahu k ženám hanba mluvit… „Já nevolím člověka, já volím určitou politiku,“ řekl mi jeden můj přítel, aktivní věřící. Ale copak může špatný strom trvale, dlouhodobě nést dobré ovoce? „My jsme o něm neměli žádné iluze, ale použili jsme ho jako nejlepší nástroj k prosazení našich názorů, jaký byl k dispozici,“ dočetl jsem se výrok jednoho amerického evangelikála. Šok – je možno použít zlo k prosazení dobra? I kdyby to bylo, krátkodobě, úspěšné, může to být požehnané a v souladu s Boží vůlí? Je dobro odkázané na špinavé nástroje? Slyšel jsem taky, že někde se slouží mše svaté za vítězství Donalda Trumpa. Blasfemie.