Jak jsem zcela naletěl (sociálním demokratům)
Ani když jsem viděl přimalované rohy a vyplazený jazyk už u třetího plakátu se „sobeckým“ Petrem Fialou, nedošlo mi, že nejde o lidovou tvořivost...
Ani když jsem viděl přimalované rohy a vyplazený jazyk už u třetího plakátu se „sobeckým“ Petrem Fialou, nedošlo mi, že nejde o lidovou tvořivost...
Sociální demokracie v minulých sněmovnách volbách propadla a Poslanecká sněmovna se musí obejít bez jejích zástupců. Nynější předseda strany Michal Šmarda se ji pokouší vrátit do vysoké politiky, ale zatím skoro nic neukázal. Nicméně pokládal jsem ho za slušného člověka – jenže teď už to tak nevisím...
Ve filmu o svatém Josefu Moscatim je poučná scéna. Jeho přítel se dívá po bídě, kterou si Josef sám způsobil, když vše rozdal chudým nemocným, a říká: „Ničeho jsi nedosáhl!“ a lékař odpovídá: „ A v tom ničem jsem objevil a získal úplně všechno!“
Dívenka sedí na ulici v Berlíně, spolu s dalšími mladými lidmi. Přilepila se k vozovce, blokuje dopravu. Proč? Přece ve jménu dobré věci, to musí každý rozumný člověk uznat. Spolkovou vládu je třeba přimět k ráznějším krokům proti spalování fosilních paliv...
České televize, soukromé i ta veřejnoprávní, s ironií referují o násilných incidentech provázejících slovenskou předvolební kampaň, ale přesnějšího představení slovenských politických stran, jejich preferencí a názorů, se od nich člověk nedočká; to přinesl jen Skleněný kostel.
Podobnost úředních řečí České a Slovenské republiky asi nemá ve světě mnoho srovnání. S mentalitou obou národů a jejich politickým směřováním tomu tak není. A třicet let samostatné existence obou států ten rozdíl jenom umocnilo...
Jedu v tramvaji a říkám si: i tady, ve voze, který nás spojuje a který, kdyby došlo k nehodě, bude náš osud, je tak šílené procento voličů ANO a SPD jako v průzkumech voličských preferencí?